Rozhovor: „Hodně umělců se začne prodávat až po smrti, což je negativní a odpuzující. Ale tak to v průmyslu chodí,“ říká zakladatel Indies Scope Milan Páleš

Od prvního dílu antologie je záměrem vydavatelství Indies Scope pokusit se o reflexi současné podoby lidového muzicírování. Zpočátku s orientací na různé moravské folklórní regiony, reprezentativní výběr kapel a zpěváků, jež výrazně přispívají k zachování autentické podoby hudebních tradic dané oblasti. O tom, kde se zrodil nápad zmapovat tématiku moravské folklórní hudby, jak dlouho trvala příprava jednoho alba nebo kde si můžete užít prezentaci těchto alb, jsme si povídali se zakladatelem vydavatelství Indies Scope Milanem Pálešem.

 

Kde se zrodil nápad zmapovat moravskou hudbu podle různých témat?

Původní nápad na vydání takového CD vznikl z potřeby prezentovat náš moravský folklór na světovém veletrhu Womex, na který jsme jezdili někdy od roku 2005 a jelikož je to veletrh worldmusic a různých hudebních fůzí, hledali jsme nějaké CD, na kterém by byl reprezentativní výběr současných moravských folklorních kapel, ale nenašli jsme žádný vhodný. Existovali folklórní samplery, třeba z brněnského vydavatelství Jiřího Plocka – Gnosis, ale to byly spíš historické nahrávky. Takže jsem oslovil Helenu Bretfeldovou, nezávislou kulturní a hudební publicistku, která má moravský folklór zmapovaný, zná se osobně s většinou muzikantských rodů, aby udělala svůj výběr na 2CD. Helena se do toho v roce 2010 pustila s verbou, a přinesla seznam písní, které se nevešly ani na 4CD. Tak jsme je seřadili na čtyři CD a to podle regionu Horňácko, Dolňácko I., Dolňácko II. a Valašsko. Písně, které se na 4CD nevešly, nám zůstaly v seznamu a z těch jsme začali sestavovat i tematická CD.

 

Jak jste tato témata vybíral?

První tematické album vyšlo hned v roce 2012 a bylo věnováno adventním a vánočním písním, protože ty jsme systematicky vyřadili z již vydaného 4CD. A hlavně žádné takové podobné CD v té době neexistovalo, vyšlo již spoustu vánočních CD, ale vždy byly od jednoho interpreta. Na našem CD najdete 32 písní, které hraje 15 cimbálových muzik.

 

Které z daných témat pro Vás bylo nejtěžší zpracovat?

Pro mě osobně samozřejmě to poslední osmé věnované smrti, protože to jsem vybíral a skládal sám, a jak se ukázalo, písně které jsem chtěl dát na CD nebyly nikde nahrané, takže jsme je museli postupně nahrávat.

 

Kde jste vyhledával materiály pro daná témata?

Základním kritériem pro výběr písní byla aktuálnost nahrávky a aktivita souboru. Chtěli jsme poskládat Antologii, která bude zachycovat aktuální současný folklór, jak se hraje dnes. Nahrávky jsme vybírali z již vydaných CD, některá jsou stále v obchodní nabídce, takže Antologie může býti jako ochutnávka profilových CD jednotlivých souborů ale hodně nahrávek pochází již dlouhodobě rozebraných CD, které si vydávala sama kapela, a nikdy se CD nedostalo do obchodní sítě.

 

Téma smrti jste vybral záměrně jako téma posledního alba?

Ano, toto téma vyplynulo tak nějak samovolně, po vánočním CD vyšlo v roce 2015 CD6 s písněmi svatebními a milostnými. To sestavovala a umělecká vedoucí CM Danaj Magdaléna Múčková. A jelikož většinu písní na tomto CD zpívají ženy a ženské sbory logicky vyplynulo, že CD7 bude věnované mužům s písněmi rekrutskými a s verbuňky. CD8 s názvem Smrti, milá smrti logicky navazuje na témata písní, která nějakým způsobem mapovali celý venkovský rok a různé lidové rituály. Přirozená smrt patří k životu a proto se o ní i zpívají různé písně.

 

Je podle Vás pro dnešní společnost smrt tabu anebo by se o ní mělo mluvit jako o přirozené věci?

Mám pocit, že toto téma je vytlačováno z našeho vědomí, dříve lidé umírali doma a byla u toho celá rodina, včetně dětí. Dnes se umírá v nemocnicích a v ústavech a spoustu lidí nikdy nevidělo mrtvého člověka. Lidé by měli více o smrti mluvit a přemýšlet o ní. Dokud jsou na živu, měli by si uspořádat svoje osobní a rodinné vztahy než přijdou na Boží soud, protože po smrti to už nejde.

 

Patří podle Vás téma smrti do dnešního hudebního průmyslu?

No když umřel Michael Jackson tak i dnešní hudební průmysl je na nohách, ale hodně umělců se začne prodávat až po smrti, což je velmi negativní a odpuzující. Ale tak to v průmyslu chodí, my jsme jako vydavatelé nikdy nebyli součástí hudebního průmyslu, takže můžeme vydat CD s funerální tématikou.

 

Jak dlouho vám trvala příprava jednoho alba? Kolik času jste potřebovali výběr těch správných písní?

Album Smrti, milá smrti jsem připravoval dva roky, protože jak jsem již říkal, ukázalo se, že funerálních písní není moc nahraných, že kapely si na svoje CD nedávají moc písní o smrti a umírání. Proto jsem musel oslovit kapelu Musicu Folkloriku, aby písně nahrála ve studiu. Sám jsem vyrazil do terénu a začal jsem nahrávat mužské sbory na Horácku a Horňácku a jejich krásné písně, které zpívají svým kamarádům na pohřbech.

 

Co je potřeba k tomu, aby se píseň stala lidovou a aby se přenesla přes několik generací?

Zlidovění písně není složitá věc, musí se prostě líbit lidem a musí si ji zpívat. Třeba některé písně Vlasty Redla zlidověly už za jeho života během jedné generace. Ale bude to asi čím dál tím těžší, protože mladí si dnes moc nezpívají a blogováním zatím žádná píseň nezlidověla.

 

Přemýšlel jste o možnosti uspořádání koncertu, na kterém by zazněl takový průřez z těchto alb?

Zorganizovat takový koncert je nad naše síly a finanční možnosti, proto budeme CD prezentovat 21.7.2018 na Horňáckých slavnostech, protože většina písní na tomto albu pochází právě z Horňácka.