autor: Tomáš Caska
Na svůj čtvrtý koncert nenechali Funeral for a Friend své fanoušky dlouho čekat. Naposledy v Praze vystoupili v roce 2011 ve Futuru, nyní zahráli ve strahovské „Sedmičce“. Velšští rockeři si s sebou přivezli support v podobě britských kolegů Polar a Gnarwolves.
Strahovský klub 007, je opravdu malý, ale o to lepší je v něm atmosféra. Na místě jsem byl mezi prvními a rozhodně to nevypadalo, že by se dnes měla konat nějaká akce, po stolech rozložené noťasy a v celém klubu asi patnáct lidí. Postupně však lidé začali chodit a na první předkapelu Polar jich bylo kolem sedmdesáti. Pár minut před očekávaným začátkem se na pódiu začalo trochu něco dít a najednou stál frontman kapely Polar Adam Woodford před publikem a lákal ho blíže. Kapela spustila slušnou půlhodinovou energickou nálož, ale i přes veškerou snahu všech členů kapely atmosféra v klubu vypadala jak na pohřbu. Počkat, vždyť všichni vlastně přišli na pohřeb přátel!
Jako druzí se ve strahovské Sedmičce představili Gnarwolves, velice sympatičtí chlápci, kteří si s návštěvníky klubu uměli poradit lépe než první předskokani Polar. Show prošpikovali několika vtípky a jejich přístup se projevil také před pódiem, kde to poměrně slušně ožilo. Jejich punk rocková půl hodinka perfektně nažhavila snad celé strahovské koleje. Blížil se hřeb pondělního večera pětičlenná post-hardcorová kapela Funeral for a Friend a na obsazenosti klubu to bylo hodně znát, lidé slušně namačkaní na malém prostoru se dokonce ani nebáli kousnutí některým členem kapely (tak jako tomu bylo u supportu) a namačkali se před pódium.
Kolem třičtvrtě na devět z backstage vystoupili chlapíci z velšského Bridgendu a začalo to, na co všichni čekali: Správný rockový smuteční obřad! Show otevřeli rozjezdovou Juneau a lidé šíleli a dostávali se do varu. Při druhém songu jsem se trochu bál o zdraví fanoušků, protože zazněla The art of american football a malý klub se proměnil ve finále Super Bowlu. Na vyzvání frontmana Matthewa Kreye se před pódiem vytvořil circle pit, kde to pěkně lítalo! Postupně jsme se dostali přes pecky jako Rookie of the year nebo Sixteen k největší pecce a fanoušci to svojí odezvou dali také jasně najevo – All the rage z alba Hours. Při této písničce se z klubu muselo kouřit jako z hrnce. Funeral for a Friend odehráli ve vysokém tempu velice slušnou hodinu a čtvrt dlouhou show, nikdo rozhodně nemohl odcházet zklamaný. Sedmička jim seděla a vypadalo to, že se tam cítí jako doma. Matthew Kreye si ke svým 34. narozeninám, které oslavil v Praze, dal dárek v podobě skvělého pocitu z výborně odehraného večera a může být spokojen, že kapela prostě perfektně šlape.
Setlist: Juneau, The art of american football, Red is new black, Best friends and hospital beds, Rookie of the year, Bullet theory, Sixteen, All the rage, Roses, High castles, This year´s most open heartbreak, She drove me to daytime TV, Kiss and makeup, Escape artists never die.
Fotogalerie…
