Divokej Bill – taxme se dočkali!

Tak by se v podstatě dalo nazvat celé turné této výjimečné partičky z Úval. Nicméně pro pražský koncert má toto spojení hned dvojí význam. Nejen, že jako fanoušek čekáte celý rok, až vaše oblíbená kapela začne opět koncertova,  ale i kvůli nedávným povodním v Praze byl koncert přeložen. Koncert se měl totiž odehrát v malebném prostředí Žlutých lázní, které jsou hned u břehu Vltavy. Přestože voda do původního termínu opadla, areál byl silně znečištěn a koncert se musel přesunout jinam. Nakonec vše dobře dopadlo a náhradní termín byl posunut jen o několik málo dní do Golf centra Erpet na Smíchově.

 

Nastal den DB a jako na potvoru nám počasí opět nepřálo. Fanoušky to ale neodradilo a i tak přišli ve velmi hojném počtu a v zastoupení všech generací. Velmi příjemná změna, když jdete na koncert, kde nejsou jen uječené třináctky.

 

Večer zahájila mladá kapela Liwid, která jede s Billama i celou šňůru. Pro předkapelu je to vždy nelehký úkol připravit publikum pro hlavní hvězdu večera. Liwidům se to však povedlo na jedničku a právem si zasluhují místo po boku takových veteránů.

 

Liwidi dohráli a hlouček pod podiem se rozrostl o pořádný dav. Teď už nic nebránilo Billům to pořádně rozjet. A tak se taky stalo. Svůj set zahájili Žoldákem, který prokřehlé publikum dostal ihned do varu. Následoval průřez písniček ze všech alb. Když došlo na Mašinu zapojil Štěpán publikum, které na jeho pokyn hulákalo Hulil. U Malování se zas pod pódiem vyrojil les rukou, o kterém by si mohl nechat zdát kdejaký pedagog. A při veřejném hlasování o zamilovanosti přítomných byla těm zamilovaným věnována písnička Zamilovaná.  Celý koncert byl obohacen o projekce, a právě při písničce Dolsin byla puštěna i ukázka z chystaného videoklipu. Autorem je teprve patnáctiletý Lukáš Tuzar a hlavní roli v něm hrají lego panáčci.

 

Turné je nejen oslavou 15 let existence kapely na české hudební scéně, ale především promo k nové desce 15. Tu také Billové řádně pokřtili. Jejími kmotry nebyl nikdo jiný než Matěj Homola z Wohnoutů, celá kapela Rybičky 48 a především producent desky Pavel Karlík. Ten přál desce, aby si ji někdo koupil, jelikož natočit desku není zrovna levná záležitost. Klukům pak kmotři vinšovali minimálně dalších 30 let na scéně.

 

Během večera se na pódiu vystřídalo i několik hostů. Jedním z nich byl Venda Matas přezdívaný Dobro, který si dal s klukama Batalion. Dalšími hosty byly již zmíněné Rybičky. Ty si zas vystřihly asi největší pecku, kterou byla Plakala. Ta byla i zároveň posledním řádným songem na setlistu.
S tím se ale publikum nedokázalo smířit a dost hlasitě si vyžadovalo přídavek. Na to kluci reagovali a přidali ještě Rozárku a až úmorně dlouhé jamování. Proti jamování jako takovému nic nemám a občas je to příjemné zpestření koncertu, ale zde to působilo, jak kdyby Billové už nevěděli, co by zahráli a potřebovali vyplnit přebytečný čas, který se jim naskytl.

 

foto z akce…