Plzeňské Glajstr duo se (a to i díky nástrojovému obsazení – klavír a zpěv) pohybuje hudebně kdesi ve sférách kabaretního pop šansonu s „hereckým“ zpěvem, textově pak dostává prostor ona porno strana v zákoutích mysli autorů a vede je z kabaretu klasického ražení téměř až do předsíní „kabaretů/ salónů“ soudobějšího ražení.
Dvacítka položek playlistu čítá kromě písní i nějaká ta veršovaná intermezza. Člověka to maně až uvrhá do vzpomínek, jaké že veršovánky čítával na zdech WC na základní či střední škole. Kapelu to evidentně baví a své posluchače si tento „zpívaný novodobý Dekameron“ také jistě najde. Nakonec, jak praví klasik, záleží na preferencích a odvaze každého jednotlivého soudruha. Těžko ale říci, jestli se k albu bude posluchač po nějakém čase znovu vracet. Při prvních posleších ho nějaký ten vtípek velmi pravděpodobně dostane, ale po více přehráních… Co s opakovaným vtipem? Inu, domácí hudební porno scéna má stále svého knížete a tím je jednoznačně Záviš. Občas se mu jednotlivými songy někdo přiblíží, ale do vyrovnaného boje o knížecí porno stolec se ještě nikdo nenašel. Pánům proto nelze než popřát do budoucna ostré pero, neutuchající inspiraci a pohlavní svěžest.
Milan Slezák
