V první polovině září jsem se sešla s Ondřejem Ládkem, abychom si popovídali o jeho nové desce, podzimním turné, o útěcích i o tom, co ho těší. Bylo to velmi milé a příjemné setkání…
Jaké jste měl léto?
Léto jsem měl pracovní, myslel jsem, že doděláme desku a pak už se bude jenom jezdit po festivalech, taky jsem to chtěl nějak časově skloubit s dětmi. Ale na poslední chvíli se urodilo hodně písniček, takže když už jsme tu desku měli skoro hotovou, přidávali jsme několik dalších věcí, proto bylo vlastně ještě jedno kolečko, připisování, aranžování a jezdění po studiích. Tak jsem celý léto byl zavřenej ve studiu nebo po koncertech a byl to docela nápor.
Já jsem si to vaše cédéčko pozorně poslechla a přiznám se, že jsem se hodně začetla do textů. A zapůsobilo to na mě tak – kromě poslední Světlušky, že tady u nás je vlastně všechno špatně. Žijeme v uspěchané společnosti, plné falešné přetvářky a citů, kdy nikoho nezajímá pravá podstata života a každý se radši uchyluje do virtuálního ideálního světa…
…no vždyť to tak je (úsměv)
Tak jsem to pochopila správně… A vy jste takový životní pesimista?
Já nejsem pesimista, myslím, že se s tím stále dá něco dělat. Já to světlo na konci tunelu vidím a proto má smysl ty věci kritizovat. A samozřejmě když zpívám, že nějaký lidi se chovají tak a tak, není to automaticky mířeno na všechny. Jsou to nešvary, který se ve společnosti dějou a rozhodně ne u všech lidí. A právě tím, že se na to upozorňuje, se s tím dá něco dělat a pokud nedá, tak se tomu alespoň můžeme zasmát. Proto se snažím i o těch smutných tématech zpívat s humorem.
Takže to jsou věci k zamyšlení a ne nějakému velkému burcování…
…to už je na každém, jak si to přebere a jak na to bude reagovat. Já se spíš vyzpívávám z věcí, které mě jsou hlavou a co s tím potom kdo udělá je na něm. Pro mě je teď to psaní taková autoterapie, když mě nějaký věci štvou, tak o tom napíšu a zároveň myslím, že jako terapie to funguje. A potom mi i spousta lidí píše, že to vnímá stejně, že má stejný problémy jako já a je to fajn, když si člověk poslechne desku a cítí tam nějaký souznění, že někoho pálí stejný věci.
Tak to i název desky Sexy exity – není to přece jen taková naděje, že se z těch věcí dá nějak uniknout?
Tak tahle interpretace mě nenapadla (úsměv). Pro mě ta deska je hodně o útěcích. Které se na první pohled zdají sexy, ale potom, když je člověk uskuteční, tak si kolikrát uvědomí, že ty problémy si stejně vezme s sebou, tak kam utíká, dokud to nevyřeší v sobě. V Alence to jsou útěky do světa sociálních sítí, Trochu slávy jsou útěky od nějakých mladických ideálů.
Na vašem minulém CD jste měl Popelku, ještě předtím Barbínu, teď je to Alenka, je to záměr nebo čistě náhoda?
No záměr to nebyl. Alenka samozřejmě odkazuje na Lewise Carola – Alenka v říši divů. A tohle je Alenka v říši za displejem.
Na desce máte pět duetů, to je hodně, když píšete písničku už máte představu s kým ji budete realizovat nebo to potom vyplyne?
Jak kdy, často to jsou i autorské spolupráce, třeba v případě Mirky Miškechové nebo Petra Lüftnera. Jediná výjimka je spolupráce se Sabinou Křovákovou, se kterou jsme v té době pracovali na nějakých jiných písničkách pro její desku a přesně v té době mě oslovil Milan Cieslar, jestli nemám něco, co by se mu hodilo do filmu a protože film byl o nevěře z toho ženského i mužského pohledu, tak mi přišlo správný, aby i ta písnička bylo z obou těch pohledů. A protože jsem právě v té době dělal se Sabinou a spolupracovalo se mi s ní dobře, tak jsem jí oslovil k téhle hotové písničce. Na druhou stranu škoda, že mě to nenapadlo dřív, protože ona je velmi zajímavá jako autorka.
Dokážete odhadnout, která ta písnička bude hit, která se lidem bude líbit? Máte podobný vkus jako vaši posluchači, že si oblíbíte zrovna písničku, která je pak hodně hraná v rádiích a podobně?
Já si myslím, že většinou jo. Že když mi něco přijde jako nejlepší písnička, tak i lidem se líbí. Samozřejmě není to stoprocentní, měli jsme písničku o které jsme si říkali jó, to bude ono a ono ticho po pěšině. To ukáže čas, které ty singly jsou silnější a které ne.
A když píšete, sednete si ke stolu a řeknete si „Tak a teď napíšu písničku“ nebo sbíráte různé náměty, témata, co vás kde napadne…
Já si sedám ke stolu v momentě, kdy píšu pro jiné lidi. Protože tam toho času není moc a jedu podle plánu. V pondělí napíšu tohle, v úterý zase toto… Někdy se mi podaří, že písničku dám za den, někdy jim za tři dny volám, že to nestíhám (smích). Ale sobě si žádné limity nedávám, když to přijde, tak to prostě přijde. A když mě napadne nějaká první věta, tak mi to nedá a dělám do té doby, dokud to nemám hotové.
Jakou písničku z vašeho cédéčka máte nejradši?
Já mám asi nejradši Dřevo, protože to je nejnovější písnička a to tak většinou je. Že člověk něco dopíše a říká si „to je super“, protože kdyby to tak nebylo, tak by ji asi měl vzít a zahodit. A taky je asi nejoptimističtější z té desky. Taky mě hodně baví Alenka, která je naopak zase skoro nejdepresivnější.
Písnička Dřevo – je opravdu o vás? Daří se vám držet zpátky od toho sociálního a virtuálního světa nebo když na tom „instáči“ nejste tak se hroutí svět?
No ode mě se trochu očekává, že budu na těch sítích komunikovat. Ale já jsem spíš člověk, který si uvědomí „jé, já jsem tam zase už nic dlouho nedal“ a není mi to úplně vlastní svět.
Řekli by si potom fanoušci „jé, ten na nás kašle“ , to přece ne…
No…já myslím, že v dnešní době možná i jo (smích).
Vy nejste jen muzikant, ale i scénárista, měl jste vždycky ke psaní blízko? Třeba nějaká pubertální poezie nebo jiné pokusy…
Já jsem psal vždycky, asi i ve školce. Knížky jsem začal už v době základky.
A co vás přimělo k tomu, že jste si před deseti lety řekl tak, s tímhle teď půjdu ven, s tímhle vyjdu… Byl to nějaký zvláštní impuls?
No já už jsem měl předtím kapely, které fungovaly – nefungovaly. A akorát asi v té době začal ten repertoár nebo muzikanti okolo mě vypadat k světu. A člověk se v tom psaní dlouho hledá. Já jsem měl takovou lyrickou polohu, měl jsem rapovou polohu, rockovou kapelu… Trvalo dlouho než se to smíchalo tím správným poměrem a dostalo to svůj xicht. A ten to podle mě začalo mít v době, kdy jsem měl kapelu Jupí tralala, která už vlastně hrála písničky, které se objevily na první desce. Akorát na to nikdo moc nechodil, proto lidi nevěděli, co očekávat pod názvem Jupí tralala. Tak vlastně stačilo vyměnit název, umístit to na Bandzone a najednou začaly být reakce, nabídky jezdit po festivalech a v té době jsem konečně začal fungovat i jako scénárista, po nějakých letech, kdy to nešlo. Najednou jsme se chytili v televizi se sitcomem Comeback a mohl jsem si říct tak a teď se budu živit jako televizní scénárista. Jenže díky ceně Anděl se to vlastně rozjelo, ta možnost jezdit, koncertovat, udělat si desku a snažit se jí propagovat. A na to nebudu mít čas, když budu dělat scénáře. Takže z jistoty jsem vlastně utekl za nejistotou, kde jsem si říkal, že kdybych to neudělal, mohl bych si to jednou vyčítat. A zatím dobrý (úsměv).
V listopadu vyjíždíte na turné, právě s novou deskou Sexy exity, těšíte se?
Na turné se určitě těšíme. Hlavně na to, že si těch nových věcí zahrajeme víc než jenom dvě, tři, co jsme propašovali do festivalových playlistů. A je fajn, že s námi pojede všude i Sabina Křováková a Petr Lüftner. Mě to baví, když je to takový velký zvěřinec. Teď se mi vlastně rozrostla i kapela, máme zpátky v sestavě saxofon, který v době první desky byl hodně výrazný. Na festivalech je to super. Ale ti turné je přece jenom víc naše, hrajeme pro svoje skalní fanoušky, pro lidi, co přijdou vysloveně na nás.
To jsem se právě chtěla zeptat – čemu dáváte přednost. Jestli svým koncertům nebo velkým festivalům, kde ale nemáte tolik prostoru
Obecně mám možná přece jen radši letní fesťáky, právě proto, že jsou v létě. Já mám rád teplo a rád hraju na vzduchu a to se dá jen v období, kdy není zima.Ale věřím, že na našem nadcházejícím turné si dokážeme léto vyrobit i v zimě!
Moc děkuji za příjemný rozhovor a přeju vám i nové desce hodně úspěchů!
Xindl X vyráží 22.11.na své podzimní turné, najděte si cestu na jednu ze zastávek, jako hosté vystoupí Mirka Miškechová, Sabina Křováková a Petr Lüftner
22.11. KLADNO – DK
24.11. MLADÁ BOLESLAV – DK
29.11. PLZEŇ – Depo 2015
30.11. KARLOVY VARY – Lidový dům
1.12. PARDUBICE – ABC
6.12. ÚSTÍ NAD LABEM – DK
7.12. ČESKÉ BUDĚJOVICE – DK Vltava
11.12. OSTRAVA – Garage
12.12. OLOMOUC – S Klub
13.12. BRNO – Semilasso
18.12. PRAHA – Lucerna Music Bar
19.12. PRAHA – Lucerna Music Bar
20.12. PRAHA – Lucerna Music Bar
