Večer 10.2. patřil v divadle Pod lampou bohužel jen dvěma kapelám, Kohout plaší smrt a PVA. Skupina Leniwiec bohužel nemohla ze zdravotních důvodů dorazit. Už u vstupu na nás čekal na plakátě roztomilý obrázek lenochoda s omluvou od skupiny. Touto cestou přejeme brzké uzdravení a doufáme, že nám přijedou zakoncertovat někdy v dalších měsících.
Tak jak to tak bývá, všichni při prvních tónech „naběhli“ od baru před pódium, kde nás slovy „Děkujeme, že jste všichni přišli“ vítali PVA, když v sále stála jediná návštěvnice. Začátek koncertu nebyl sice jeden z nejenergičtějších, ale po pár písních se zábava i hudba rozjela a několik přihlížejících vepředu se rozhýbalo. Rychlejší písně doplnil nadaný muzikant s hbitými prsty, který seděl na podiu a „hrál na tablet“ jako na klávesy, zvláštní efektové zvuky. Skupina nedávno vydala nové CD s názvem Masopust s PVA a tak se nám předvedli také v prasátkovských papírových maskách. Čas od času se u pódia objevil tančící nadšenec a o fanouškovský potlesk také nebyla nouze.
Na festivalu Rock na Valníku, jsem měla možnost po dost letech znovu s vykulenýma očima sledovat a vyslechnout další nadcházející vystupující skupinu Kohout plaší smrt(dále KPS). Jedno mohu říci, kapela se v mnoha věcech změnila , ale v základu je to neustále milá, sympatická, a přátelská parta která tíhne k punku a „umí si vtipně pochválit kapelní trička“(v dobrém slova smyslu). Naprosto mě dostává jejich přístup k hraní jak nových, tak starých písní, které hrají v lepší kvalitě, než před lety. Osobně mě vážně potěšil výběr písní jako Tučňák, Pedro, Hospodská, ale i nové Ztracená generace, Sněhulák či Optimista. KPS sice stárne, ale energie v jejich vystoupeních zůstává a je vidět obrovské nadšení. Skupina také prošla vizuální změnou, kdy jsem zaznamenala posun u zpěváka, kterého si pamatuji z roku 2009 s dlouhými vlasy a tak mě minulý rok zaskočilo , že je „celkem nakrátko“ a pod nosem se mu utvořil upravený knírek. Též volné kalhoty a tílko vyměnil za džíny a tričko s elegantní vestičkou. Prostě KPS je jedna velká pozitivní změna. Před pódiem nestála zrovna miliarda návštěvníků, ale kdo tam byl, musel si to užít jako já. Při odchodu jsme s kamarádem neodolali a koupili si odznáček skupiny, znovu musím říct že u „krámku“ seděl zase příjemný pán, s kterým jsme prohodili pár slov a to skupině také přidávám k plusu.
Snad se skupinám v divadle líbilo a přijedou nám zahrát někdy znovu.
