Bobby McFerrin ve Foru Karlín – Neurazil, ale nenadchnul

Vystoupil s Libereckým sborem Akcent, rozezpíval publikum, ale třetinu písni mlčel. Tu si vzali na starost jeho dva parťáci. Z rukávu nevytáhl ani jednu jeho slavnou píseň, a i přes vytleskávání publika na konci jsme se přídavku stejně nedočkali. I tak ale jeho hudba bavila a těšila na srdci.

 

Ve středu 9.5.2018 se v pražském Foru Karlín rozezněl známý alternativní zpěv a chytlavý rytmus. Umělec Bobby McFerrin na sebe nenechal dlouho čekat a už ve 20:05 celou akci uvedl a zahájil herec Tomáš Hanák. Příhodně pozitivně nastartoval blížící se hudební fenomén.

Rázem na podium nakráčel Liberecký sbor Akcent, složený z šesti mužů a šesti žen. V závěsu za nimi Bobby se svými dvěma pěveckými kolegy. Se sborem se viděl poprvé odpoledne během zkoušky. I tak nebylo poznat jediné zaváhání ani z jedné strany. Jako správný profík ve svém oboru je uměl krásné vést a dirigovat, aby fungovali jako jedna kapela.

První písnička byla rozehřívací, jak pro něj, tak pro sbor a hlasivky všech účinkujících. Už třetí písničkou však dokázal rozezpívat publikum, které se ani trochu neostýchalo. Pak ale několik písni během celého večera přenechal svým dvěma kolegům, Joeymu Blakeovi (zpěvák a docent na Berklee College of Music) a beatboxerovi Davu Wormovi. Paradoxně na mně dirigování publika i sboru od Joeyho nepůsobilo nikterak hůř či méně hodnotně než od pana McFerrina. Ba naopak se mi jeho projev zdál trochu energičtější a zábavnější.

Za necelou hodinku a půl písní, jež si byly dost podobné, vše skončilo hlasitým a dlouhým potleskem. Pro mě samotnou bylo zklamáním, že nezazněla ani jeho nejslavnější a světem velmi oblíbená „Don‘t worry, be happy“. Všichni chtěli zpěváky na pódium ještě jednou, ti se už ale neukázali.

 

Musím říct, že příště už bych si tenhle vyprodaný koncert klidně nechala ujít. Bavilo mně poslouchat prvních pár písní, pak už jsem se ale stáhla do zadní strany sálu a vnímala hudbu spíš jako kulisu a něžně ladný hudební doprovod pro klidnou náladu. Obdivuhodné to bylo určitě, ale pro mě, co se zážitku týče, nic závratného.