foto: Aleš Mikeš
SVĚTLU VSTŘÍC
Asi každej má nějaký místo, kde si od všeho odpočine, kde je mu dobře, kde relaxuje od života. Pro mě je tohle místo vana plná vody, kam si třeba jen na 10 minut lehnu a jentak ležim. Po práci, ráno po koncertě, nebo i jindy, dělávám to každej den. Třeba nedávno jsem z vany spočítal, že mám v koupelně 48 kačenek, asi nějaká dosud neobjevená nemoc.
A tak si tak ležim v tý vaně a přemýšlím, o čem bych třeba napsal pár výplodů chorýho mozku. Když v tu ZASE začne blikat jedna žárovka nad umyvadlem. Bliká, když má na to náladu, nevim proč, kontakty jsou v pohodě, žárovkou samotnou to taky není. Tím je ale celá má chvilka pohody ve vaně v místech, nalézajících se na dně vany, někde pode mnou, ne-li hloubš. Takže výrazně nevyklidněnej vylezu z vany a v hlavě mi bliká žárovka. Vejdu do pracovny, kde mám sušák s prádlem, že si jako vezmu čistý trenky – úkon trvající třeba 10 vteřin. V pracovně mám úspornou žárovku, která sice nebliká, ale asi bych chtěl moc, kdyby svítila po těch prvních 10 vteřin, co mi trvá vybrat ty správný trenýrky na danej den. V tu chvíli ta žárovka, co mi blikala v hlavě, bliká velmi úsporně a můj mozek šetří energii, která je pro lidstvo tak důležitá.
Nic, jdu si sednout a přichází nápad právě o tomhle šílenství a osobní životní tragedii napsat pár řádků, když v tom se ozve pípavý zvuk. Jednou po koncertě na Slovensku jsem v nejmenovaném obchodním řetězci koupil za mrzký peníz tvrdé evropské měny vařič na vajíčka. Skvělá věc, dáte tam patřičné množství vody podle počtu vajíček, zmáčknete čudlík, jdete psát a pípání oznámí, že vajíčka jsou dokonale uvařená – ani ne modrá, ani nedodělaná, prostě dokonale žlutooranžovej žloutek, jak to ta slepice v kurníku vymyslela. Jdu je zchladit do dřezu, rozsvítim si nad dřezem a ejhle. Zářivka, která má hyper mega životnost, nebliká a svítí hned od začátku, nesvítí. Je to tím, že se asi před měsícem spálila a já ještě nekoupil novou. Žárovka, která mi úsporným světlem blikala v hlavě, okamžitě zhasla a já si vzpomínám na slova mýho kamaráda a skvělýho fotografa Aleše od Bruntálu: „21. století, buzeranti lítajou na Mars..“ a my si neumíme pořádně ani zajistit světlo! Pan Thomas Alva Edison i s Heinrichem Göbelem se musej obracet v hrobě!
Vážení vědci a elektrotechnici, nabízím svůj návrat do minulosti, vajíčka budu zas napichovat a vařit na tvrdo ve vroucí vodě po dobu deseti minut a vy za to vynaleznete hypermegažárovku, která mi v hlavě rozsvítí tak jasné světlo, že Chinaski zas budou mít co dávat na Front svých alb, berete? Járo Cimrmane!!
