50 000 návštěvníků a 100 000 načepovaných půllitrů. To jsou dvě důležitá čísla, která charakterizovala sobotní 174.narozeniny piva Pilsner Urquell a odstartovala tak sérii dalších menších oslav po celé České republice.
Hudebních gratulantů přišlo opravdu velké množství a všichni přispěli k dobré náladě všech přítomných. Na hlavním podiu na nádvoří pivovaru odstartovala celý program kapela Čechomor. A bylo nejen na co se dívat, ale především co poslouchat! Výborní muzikanti s lidovými písněmi v rockových a dalších aranžích nikdy nezklamou! Návštěvníci, kteří se prošli po areálu o kousek níž, mohli slyšet vystoupení kapely Pops, kvalitní coverové muziky a ve stanu Na Spilce hráli King swing hudbu 20. a 30. let, kterou bylo nejen příjemné poslouchat, ale pár odvážlivců si dokonce zatančilo. Mezitím se na stagi Za Branou chystala skupina Portless – kapela, jejíž jádro tvoří bývalí členové Support Lesbiens. Vlétli na podium s dobrou náladou a cílem vydržet nejen s půllitrem piva až do konce festivalu. Pod plátěným pivním stanem s názvem Lokál, ve kterém bylo opravdu dost dusno, hlavně díky sluníčku, kterého bylo v sobotu dostatek, předvedla rockovou show Bára Zemanová se svojí kapelou. Přibližně ve stejnou dobu končili na hlavním podiu Mr.Elastik a přicházel čas vystoupení Banjo Bandu Ivana Mládka. Jeho vtipné glosy a hlášky baví stále několik generací, včetně nezapomenutelných a hlavně nenahraditelných ženských elementů Lenky Šindelářové a Lenky Plačkové. Nádvoří burácelo smíchem, zatímco já jsem se pokoušela prodírat davy směrem zpět ke stagi Za Branou. Čekala mě tam Nafrněná a Kráva. Samozřejmě písničky v podání zpěvačky Báry Polákové s její kapelou. A nejen tyto, ale spoustu dalších. Bára je moc milá a sympatická osoba, z celé kapely vyzařuje nadšení pro muziku a sympatie s fanoušky. Zatímco vystoupení Báry Polákové je spíše komornějšího rázu, na nádvoří pivovaru už duní Immodium a tato kapela si svoje vystoupení opravdu užívá, předává do lidí velké množství energie a nenechává nikoho na pochybách, že je důstojným gratulantem plzeňskému pivu.
Přesně v 18:42 otvírá celý pivovar se všemi návštěvníky víčka plechovek a připíjí na další úspěšné pivní roky.
Další interpret už je z ciziny, přijel popřát ze Slovenska a je jím Miro Žbirka. Po menších technických problémech se zvučením začíná s drobným skluzem, lidé si ho vyvolávají skandováním „Míro, Míro!“ Žbirka hraje své největší hity, návštěvníci si zpívají Atlantidu, ale i titulní melodii z filmu Fair Play spolu s ním. Co mi trochu chybí, je více úsměvu na jeho tváři. Zahajuji svůj poslední přesun k hlavnímu podiu a opravdu to není jednoduché. Pivovar je napěchován nejen lidmi, ale všudypřítomnými stánky s pivem a skvělým jídlem. O plné žaludky se starají zástupci všech možných regionálních restaurací, někteří z nich se účastnili gastro festivalu Fresh food. Ochutnat se dají jídla od burgerů až po jarní závitky.
Přesun trvá déle, než bych čekala, takže k hlavnímu podiu přibíhám právě ve chvíli, kdy začíná kapela Chinaski hrát první písničku. Pokud od této kapely čekáte nadupanou muziku, plnou osvědčených hitovek, nových písní i starých pecek, skvělou světelnou show a energii, která vás nakopne, pak přesně tohle vám kapela dá. A ještě, a to jen speciálně díky místu, ve kterém se nachází, zazpívá, že „…my máme rádi pívo, v žilách nám proudí plzeňská krev.“
Celý program uzavřeli Tata Bojs, Benjaming´s Clan a narozeninová afterparty.
