Věkový průměr osazenstva byl 60 let, prostorem se nesla příchuť keltů a ne jeden fanoušek v sále nechal kousek sebe. Lenka představila Oppidum album a proložila večer svými dojemnými klasikami. Nechyběl ji ani kovbojský klobou a k němu pasentní boty.
Po příchodu do sálu mi v hlavě vytanula otázka: ,,To jako vážně nikdo z mladých neposlouchá Lenku Filipovou?!“ Ty písničky, do kterých já jsem Zamilovaná, tak mou generaci mileniálů nezajímají? Světe div se, ale myslím že jsem ve svých 24 letech byla nejmladší návštěvník. Ale její písničky miluji stejně jako ti fanoušci starších ročníků, kterým v příchodu nezabránil ani francouzské hole.
Konečně přišla Lenka a s ní i očekávaná hudba! Za ní visela plátna, na která byla promítána příroda Irska, ze kterého čerpala pro své podzimní album Oppidum inspiraci. Působilo to překrásně, uklidňujícím a zeleným dojmem. Atmosféru umocňoval virtuóz na keltskou harfu Sean Barry, se kterým celou desku připravovala. Nabyla jsem naprosto autentického dojmu z dob keltských válečníků a mystických druidů. Písničky umělkyně zpívala ve čtyřech jazycích – ve starém jazyce gaelic, irském i skotském, dále ve staré bretonštině a angličtině.
Nezapomněla však ani na své tradiční hity, které máme vštípeny do paměti a se jménem Lenky Filipové neodmyslitelně spjaty. Zazněly Mosty, dvoujazyčná Zamilovaná, Čas,… Tomuto koncertu zkrátka nic nechybělo, ba naopak. Ani jsem od tohoto večera tolik nečekala. Nové album mně dostalo do kolen, některé písničky by se daly bez úprav použít jako soundtrack k Pánu prstenu.
Deska bude mít zajisté veliký úspěch a já už se těším, jaké album přijde příště!
