foto: archiv kapely
Napadlo Vás někdy, co všechno stojí za vydáním toho kusu placky v plastovém obalu, který si platíte u pokladny v Bontonlandu zlevněný na 150 Kč a říkáte si, není to zbytečně moc pěněz a bude mě bavit alespoň třeba ten booklet? Ty lidi na fotkách vím kdo jsou, texty se naučím a poděkování mě nezajímá, když ty, komu se děkuje, neznám.To si radši najedu na uložto a prostě si album stáhnu a smažu ho až mě přestane bavit nebo budu potřebovat místo v počítači na novej díl Expozitury.
My máme s nahráváním poměrně čerstvé zkušenosti, tak bychom vám rádi přiblížili, co stojí konkrétně za deskou Atentáty, protože to rozhodně nebylo jen hraní a zpěv. A také Vám dáme důvod, proč si zrovna tahle deska zaslouží místo ve vaší poličce hned vedle „ bestofky“ Red Hot Chili Peppers.
Že to nebude rozhodně snadné, se ukázalo hned první večer. Nefunkční dodávka, sháníme osobáky a kam věci uložit přes noc, aby se ráno mohlo rovnou vyrazit. Nakonec jsme zakotvili všichni v jednom bytě s vidinou dlouhého spánku a ranního vstávání. To by s námi ale nesměl být nováček kapely, bubeník Larkin, který se ujal pražské části kapely a za pomoci rumu ji zabavoval až do půl 6 ráno. Celodenní stavění aparátů, zvučení a ladění nástrojů po hodině a půl spánku byl pro některé zúčastněné trochu problém, ale večer bylo všechno připravené na první nahrávací den.
Celá deska Atentáty je zvláštní tím, že je nahraná naživo, což v praxi vypadá tak, že každý nasadí sluchátka, oddělí si aparáty stěnou, vezme nástroj a hrají všichni pohromadě. Při tom na ně z režie pokřikuje mistr zvuku Lukáš různé povely a zásobovací část nosí rohlíky s instantní polívkou a Broumovi bylinkové čaje na kašel. Jeden, dva, tři „tejky“ a většina songů je nahraná. Následuje nezbytný poslech a u něj i spousta připomínek,dohadů a nápadů.
Nahrávání nástrojů, ale není jen o tom, jak zahrát tuhle kytaru nebo tohle sólo už po páté dokola. Velice vášnivá debata se strhla ohledně tleskání, „ tónu ruky při tlesknutí“ a použití tamburiny. Vrcholným očekáváným momentem bylo nahrávání zpěvu vzhledem k Mírově hlasové a zdravotní indispozici. Studio se změnilo na páru v podolském bazénu. Na jedné židli byl zvlhčovač vzduchu, na druhé bylinkový čaj, Míra vyfasoval šálu na krk a mohlo se zpívat.
Během nahrávání se dělo samozřejmě spousta dalších věcí, některých i nepublikovatelných, které vám sdělíme, pokud budete mít zájem, třeba v dalším blogu nebo 23.2. ve Futuru na křtu na baru, kam vás srdečně zveme a pokusíme se vám přiblížit atmosféru, jakou jsme měli na Svárově.
Těšíme se BroumBand!
httpv://www.youtube.com/watch?v=VezhAkUE24A&feature=player_embedded
