Akce Oči Scheidrem v Brně!

Štítky: 12:piet, Karel Kunrt, Oči Scheidrem, ToiTO!, Zloději Uší

18.6.2011
15.00
15.00

Mnozí odvážlivci, kdys se octli na počátku velikolepého měsíce června, usedají do stínu platanů a jejich urputné vzezření se stává mírným. Hle, větvoví a vysoký sloupec rtuti, jež se zdvíhá a opět klesá, připomínajíc oddech spáče. Hle, kyv slunečníku a tato tvář, kdysi hrůzná. Ať poshoví nos a odulý ret, jenž vyrazil z obličeje tak prudce, ať se mírní, neboť, probůh, město je klidné. Uprostřed žírných polí je dosti dvorců bílých ve smyslu národního básnictví, z býčků jsou voli, jalovice jsou stelné a ten tam je máj.

V tomto apatickém dlení nadcházejícího léta, kdy i vítr je líný pohnout stvoly bujně rostoucích trav, kdy tváře upocených výletníků, ozářené světlem orosených limonád, v poživačné otupělosti hledí do nikam, přijíždí dech beroucí spektákl světoznámého iluzionisty a eskamotéra trojvarlého Sörgeho, odhodlán tuto idylickou apatii zničit a povýšit v něco nadpozemské.

Třeskutým úderem Radegastova kyje odvane dusno letního odpoledne chladný horský vzduch dmýchán pod tlakem artistickou skupinou TOITO z exotického, dosud ne zcela probádaného kraje Wssetin. Medvěd je jim kapelníkem, ježčí maso stravou.

Po velkolepém antrée, pomalu za šumu kapesníčků, osvěžujících skráně zemdlevších dam, jenž pro choulostivost duší svých neunesly sílu předchozí imprese, do cirku slétne básník krasavec, by skřivánčím hlasem a sladkobolností lyry své nejen dojal velevážené publikum pravdivými příběhy k pláči, anóbrž i poučil o principech života lidského a všehomíra vůbec. Ano, není to nikdo menší než božský bard KAREL KUNRT.

Nejniternější zahloubání, tváře skropené slzami, duše tetelící se na nejjemnější frekvenci samotné podstaty jejich. Když to, mámivý hlas odněkud z dálky počne magií své neurčité intonace a záludností slov svých odnášet mysl a následně tělo kamsi jinam. Trans! Údy se zmítají v radostné agonii, nic nedbaje letmé vzpomínky na ztracenou vůli jejich majitele. To a mnohem víc jest schopno pouze pro Vás v exklusivním pásmu namíchat ďábelské trio cvičených sukubů ZLOĎEJI UŠÍ.

Horkost euforie, těla lepkavá a potem zborcená, pěna u úst. Stále to ale není dost. Stavu prahmoty, oné orgastické tenze všehomíra sekundu po vzniku světa ještě dosaženo nebylo. Za tímto účelem jest do arény nahnáno trio bytostí jen vzdáleně připomínajících člověka. Pochmurné štkaní a úpění jejich nelidského jazyka neúprosně navíjí spirálu času zpět do temných včerejšků nevědomí předkulturní společnosti. Víření bubnů, mrzačení čerstvě narozených, hostiny na tělech nepřátel, plavení mrtvých po proudech řek v hořících loďkách. Ona animální perlička v podání pozůstavších druidů prastarého slováckého kmene 12PIET. Finální katharse, oční bulvy ctihodného publika se zcela jinak točí, nic už není jak dřív.