foto: archiv kapely
Původně jsem chtěl psát blog na téma „výroba CD v domácích podmínkách“, ale nevěděl, jestli tohle téma bude pro čtenáře i-kliku zajímavý. Takže jsem se nejprve chtěl podívat, o čem píší mí kolegové, abych nebyl úplně off topic.
A tak jsem narazil na článek (http://i-klik.cz/blog/radek-skarohlid-hate/) Radka Škarohlída (Hentai Corporation) na téma „vysviňovaní“ hudebních kolegů. Nevím přesně, co si za tím slovem představit, ale z dalších řádků jsem tak nějak pochopil, že Radek bojuje rádoby šokujícím způsobem (po vzoru slavnějších kolegů Noela Gallaghera nebo Johnyho Rottena) proti komerci a povrchnosti.
Budiž, každej si může zaplaťpánbů říkat co chce a mě se jeho navážení se do Kryštofa nebo Chinaski nijak netýká. Nicméně se nemůžu zbavit vnitřního pocitu prvoplánovitosti a chtění šokovat. A to jak z nuceného cool stylu článku, tak ve světle jeho dalších vyjádření a akcí.
Na téma Gunčíková bylo napsáno už dost, včetně přehnaných reakcí bulvárních plátků. Mě spíš zaráží, proč někdo jde na koncert někoho, o kom ví kdo je, co hraje, kde to je a jak akce bude pravděpodobně probíhat? Pak se tomu všemu diví a má potřebu „…pobavit chcíplý lidi na béčkový přehlídce, kde bloncka jede karaoke…v klubu drahým jak smrad…“ Já osobně chodím utrácet nelehce vydělaný peníze jenom za věci, který mi budou buď příjemný nebo užitečný. Skoro se nabízí otázka, jestli pro Radka útrata v klubu, drahým jak smrad, nebyla taky jenom užitečná investice.
Dál nerozumím tomu, jak „může veřejně nesouhlasit s kozotvorbou prestige Kryštof či totálně vyčpělou nudnou Chinaskou“, aniž by ho někdy „napadlo si takovouhle kapelu pustit.“ To přece „NEVER!!!“ Chápal bych, kdyby Radek takhle odsoudil Gunčíkovou, jejíž koncert sebemrskačsky shlédl, ale sundat kapelu, kterou jsem nikdy pořádně neslyšel? Nevim, nevim…
Poslední ránu dostal Radkův boj proti komerci a povrchnosti, když jsem si z oficiálního webu Hentai Corporation stáhl CV kapely. V posledním odstavci se píše:
„Další úspěchy členů kapely:
Radek Škarohlíd je členem kapely Michala Pavlíčka s nímž natočil desku Srdeční Záležitosti.
Pater Škarohlíd hraje po boku Matěje Rupperta a Romana Holýho v kapele Neruda.
Zdeněk Šťáva hraje na perkuse v kapele Petra Kotvalda a Standy Hložka.“
Pokud to není jen vtípek, tak nevím, jestli zejména poslední věta v CV vydrží. Chápu, že muzikant se musí nějak živit. Pak je ale v rozporu boj proti komerci na jedný straně a vychloubání se v materiálu pro promotéry, že náš bubenec doprovází oblíbené socialistické duo, na straně druhý. A když jsem u toho socialismu – ke komoušské propagandě vždycky neodmyslitelně patřila kritika, pohrdání a veřejné pranýřování těch úspěšných… I proto, že jsem za komoušů prožil více než třetinu života, mě kritika úspěšných vždycky trochu nadzvedne.
Ale dost. Nechci být také škarohlíd. Ať s malým nebo velkým…
