Jiří M. Procházka, Lukáš Mičko, Emil Machain a Šimon Jakubíček -to je setava brněnské kapely SORRO.
Je jedno jakou skladbu si od téhle skupiny pustíte, protože v každé uslyšíte, že se tahle kapela nebojí experimentovat.
O tom, co hrají za styl, jestli plánují videoklip a ještě spoustu dalšího se dočtete v rozhovoru.
Jak se dali dohromady SORRO?
Jiří: Začalo to tak, že jsme se dali dohromady s Lukášem a rozjeli projekt dvou kamarádů, dvou muzikantů.
Studoval jsem zpěv na konzervatoři a Lukáš klasickou kytaru, potom přešel na jazzovou.
Říkali jsme si, že si spolu zahrajeme, odehrálo se pár konertů a řekli jsme si, že máme kolem sebe výborný muzikanty a tak jsem zavolal Emilovi, ten do toho „naskočil“ jakoby první, potom Šimonovi a bylo to.
No a jak se vám hrálo dnes poprvé v téhle sestavě?
Jiří: No bylo to dost dobrodrůžo :- )) Vypadávali nám různě světla a elektrika, právě proto je dobrý mít za sebou skvělý muzikanty a mít v nich tu jistotu.
Jak jste se dostali k tomu stylu co hrajete? Taková směs všeho.
Lukáš: My jsme se jednou bavili o akademismu, o tom co se učí na konzervatořích a na JAMU a chtěli jsme se úplně vyvarovat tady těch škatulek, jestli se to tak dá říct.
Jiří: Ten styl, který my děláme, nazýváme POLYSTYL PROGRESS, jelikož je to vlastně polystylová progrese, my neděláme věci nebo ten styl prvoplánově, ale podle toho, jak to zrovna cítíme.
Styl je pro nás vlastně prostředek pro vyjádření emocí.
Slovo se rovná hudbě a hudba se rovná slovu.
Kdo vám píše texty?
Jiří: Texty píšu já a muziku děláme společně s Lukášem. Třeba teď jsme se sešli, já jsem vzal text, začli jsme společně jamovat, Lukáš našel harmonii, vymyslel jsem melodii a byla to taková úžasná symbióza.
Co plánujete dál?
Jiří: Plánujeme videoklip a určitě koncerty co nejvíc koncertů.
Na jakou písničku byste chtěli dělat klip už víte?
Jiří: To je zatím ve hvězdách. Nám se hodně líbí Neboj Sa, to je takový jak my říkáme „ pro lidi „ :- )
Co se vám vybaví, když se řekne hudba?
Lukáš: Otázka životního stylu.
Jiří: Tok emocí a hlavně aby to bylo dělaný upřímně a ze srdce. Aby to lidi nedělali jako matematiku a nedělali to pro prachy.
S kým byste si chtěli zahrát? Tak, aby to bylo nějak zajímavý hudebně.
Jiří: Já osobně třeba z JAR a pak klidně třeba nějaký jazzový folklor a klidně i s dechovkou.
Takový my máme vlastně i podtitul -spojitelné v nespojitelném s ručením neomezeným.
Takže to co je pro lidi na první poslech nebo na první pocit nespojitelné, je pro nás výzva.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho kreativity a úspěchů.
Pokud si chcete SORRO poslechnout, určitě navštivte jejich profil:
a kdyby vás zajmalo, co se u nich děje nového, najdete je i na Facebooku- jednoduše jako SORRO.
