Během festivalu Mladí Ladí Jazz, o kterém jsme již psali a který právě probíhá, vystoupila také britská kapela Portico Quartet. Je pro ně příznačná snovost, atmosféra z jiného, lepšího světa a taková úderná něžnost. Na Portico Quartet si ani nemusíte brát drogy, abyste byli v rauši – stačí zavřít oči a zaposlouchat se. Člověk je pak jako omámený a bolí na tom akorát následný návrat do reality. Věřte mi, že to stálo za to.
Portico Quartet vznikli v roce 2005 a z malých klubů se do těch větších dostali po dvou letech poctivé práce. Formace sestává z Duncana Bellamyho, který hraje na bicí, Jacka Willieho, který kouzlí se saxofonem, kontrabasisty Mila Fitzpatricka a Keira Vinea, který hraje na klávesy a také na tzv. Hang, což je speciální plechový bubínek ve tvaru letajícího talíře vyplněný vzduchem. Keir v kapele nahradil bývalého „hangaře“ Nicka Mulvey a právě s ním jsem po show prohodila pár slov.
Keire, jsi poprvé v České republice?
Ostatní kluci z kapely tu byli už dvakrát, ale ano, pro mě je to poprvé.
Co říkáš na zdejší publikum?
Byla to úžasná show, užili jsme si to a doufám, že to bylo vidět! Je skvělé, že na nás přišlo tolik lidí. Neuvěřitelná atmosféra!
Letos tu budete ještě jednou na festivalu Colours of Ostrava. Jak jste se k tomu vůbec dostali?
Předpokládám, že to je zásluha hlavně managementu, takže prostě musíme. (smích) Jak jsem řekl, zbytek kapely byl v Čechách už několikrát a prý to bylo pokaždé super. Těšil jsem se sem a těším se i na naše vystoupení na Colours of Ostrava.
Momentálně vystupujete v rámci turné k nové desce, nazvané ´Portico Quartet´. Je to vaše už třetí deska, pro tebe konkrétně je ale první. Myslíš, že bys ji dokázal popsat jedním slovem?
Přerod. Jo, to je asi nejvhodnější. Začínáme znovu od začátku. Proto jsme pro desku také zvolili tenhle název.
To byla ta myšlenka, se kterou jste na albu pracovali?
Přišel s tím už Nick. On rád propojoval co nejvíc hudebních stylů dohromady, rád experimentoval. Chtěli jsme to taky zkusit, předvést něco úplně nového. Ale zároveň se držet starého soundu, myslím, že pro nás tak charakteristický, že bychom ho ani nemohli úplně opustit.
Co si ty osobně myslíš, že hudba jako taková musí mít, aby byla dobrá?
Hudba, ta je hlavně o zvuku, o melodii. Musí být zajímavá a něco v tobě zanechat. A taky je to dřina (smích). Jde o to, že když jsi na pódiu, tak vytváříš melodie, které v tobě něco probudí. A když vidíš, že se to samé probouzí i v lidech, co si to přišli poslechnout, tak děláš dobrou hudbu. To je nejdůležitější.
Portico Quartet, kteří svůj název odvodili od jednoho koncertu v Itálii, který kvůli dešti proběhl v malém podloubí, předvedli, že není zas tak těžké zažít pocit nefalšované extáze „jen“ díky hudbě, když hudebník i posluchač umějí prožívat. Ti z vás, kteří se na Colours of Ostrava chystají, by si je rozhodně neměli nechat ujít!
Foto Šárka Kabátová
