Trutnovští radní pohřbili zřejmě poslední možnost zachování tradičního Open Air Festivalu v Trutnově. Tématu se bude věnovat i ČT 2 v neděli 27. 2. 2011 v 18.00 hod.
Není to tak dlouho, co pořadatelé tradičního Trutnov Open Air Festivalu věnovali jeden z ročníků této letní akce magii nového místa na Prachárně ve Volanově. Právě tam se měl festival z důvodu plánované výstavby v okolí stávajícího areálu Na Bojišti stěhovat. Měl … Tato možnost však nyní definitivně padla. Zastupitelé města na doporučení radních totiž tento týden rozhodli podstatnou část zdejších pozemků prodat soukromé firmě k podnikatelským účelům. Pohřbili tak jednu z posledních možností zachování a udržení festivalu v Trutnově.
Pro festival není v Trutnově již místo?
Na zasedání Městského zastupitelstva v Trutnově v pondělí 21. 2. 2011 dali trutnovští radní a zastupitelé nepřímo najevo to, co pořadatelé pociťují již delší dobu. Totiž, že o udržení tradičního festivalu v Trutnově nestojí. Přemístění festivalového území ze současného areálu Na Bojišti se i proto nejspíš v nejbližších letech stane nezbytným. Okolní louky, na nichž stanují návštěvníci festivalu a kde stojí i dvě festivalová podia, totiž trutnovská radnice před časem vyčlenila k zastavění. „To, že pro festival v Trutnově není již místo, není nic nového a překvapivého. Představitelé radnice podporují především k nim loajální kulturu. Podstatný není obsah, ale kdo za ním stojí. Nevylučujeme, že půjdeme tam, kde si nadregionální kultury a festivalu budou více vážit než zdejší radní, kterým je přednější loajalita k nim samotným než to, že zde přes dvacet let existuje nezávislá kulturní aktivita, která město proslavuje, přitáhne každoročně tisíce návštěvníků i s jejich dětmi a obchodníkům přinese zisky. Minimálně přispěl k tomu, že si lidé přestávají Trutnov plést s Turnovem.“
Prachárna – vyhlédnutý prostor postupně rozprodáván
Pořadatelé trutnovského festivalu před třemi roky svůj záměr s neudržovanou Prachárnou otevřeně zveřejnili. Bývalé vojenské cvičiště do té doby sloužilo především jako černá skládka a shodou okolností se nacházelo nedaleko místa, kde festival před čtyřiadvaceti lety vzniknul. Vlastníkem většiny pozemků bylo Město Trutnov. Pořadatelé se od starosty města Ivana Adamce dozvěděli, že se zde v řádu několika let rozhodně nic prodávat nebude. „Podali jsme proto žádost o dlouhodobý pronájem s cílem vybudování alternativního kulturního prostoru s přesahem do environmentální výchovy, k níž jsme následně přiložili i vypracovaný architektonický projekt,“ uvádí k tomu jedna z autorek projektu a spoluorganizátorka festivalu Eva Navrátilová. „Finanční zajištění nebylo jednoduché, proto jsme uvedli jen základní zdroje, o kterých bychom uvažovali – sponzoři, nadace, evropské fondy. Rozpracovávat podrobně tuto vizi bez toho, že máte jistotu, že se projekt uskuteční, dost dobře nejde,“ uvádí Voloďa Jůzl. I přes ubezpečení starosty, že se žádné pozemky nebudou prodávat, však začalo být Na Prachárně rušno. „Zimu dvakrát vystřídalo léto a vše bylo jinak. I když nám starosta několikrát zdůrazňoval, že se o prodeji vůbec nebudeme bavit, v létě 2009 jsme zjistili, že je část pozemků, o které jsme měli zájem, oplocená a opravuje se. Bylo to v místech, kde jsme počítali s jednou ze scén a stravovacím zázemím,“ říká k tomu Martin Věchet. Na podzim 2009 pak zastupitelstvo schválilo prodej části pozemků soukromé firmě. „Nikdo nás o zamýšleném prodeji neinformoval. Vše proběhlo v tichosti a bez větší publicity. Stejně tak jako prodej další části pozemků Na Prachárně nyní. Považovali bychom alespoň za slušné, kdyby nás město o chystaných změnách vlastníků v lokalitě Na Prachárně informovalo s dotazem, jestli stále náš zájem o pronájem trvá. Z toho, že tak neučinilo, jasně vyplývá, jak moc bylo vedení města celému projektu přesunu festivalu nakloněno. Nijak. Raději prodalo pozemky firmě pod záminkou blíže nespecifikovaných podnikatelských záměrů. To vše přes starostovo ujišťování, že o prodeji dotčených pozemků se rozhodně neuvažuje,“ uvádí k tomu Eva Navrátilová. „Tím, že nás starosta Adamec dlouhodobě a důrazně upozorňoval, že se pozemky v žádném případě nebudou prodávat a odmítal se o prodeji bavit, nás v podstatě uváděl v omyl. Neopovažujeme se tvrdit, že záměrně, to ví nejlépe jen Nejvyšší Mocnost a on sám,“ říká Martin Věchet
Pozdě podaná žádost? Účelová polopravda aneb průmysl vs. kultura a ekologie.
Představitelé radnice nyní tvrdí, že pořadatelé trutnovského festivalu podali svou žádost o prodej dalších pozemků Na Prachárně, o kterém jednalo v pondělí městské zastupitelstvo, pozdě. Ti to však odmítají a označují to za další účelovou polopravdu. „Oznámení o prodeji jsme bohužel na veřejné desce městského úřadu nezaregistrovali a větší publicitu záměr neměl. Když jsme se o něm dozvěděli, měli radní již připravené doporučení prodat pozemky soukromé firmě k podnikatelským účelům. Podali jsme proto týden před zasedáním zastupitelstva protinávrh a předložili vyšší nabídku se záměrem využití místa ke kulturním a ekovýchovným účelům,“ říká Eva Navrátilová. „Domníváme se, že jsme žádost podali formálně včas, neboť lhůta pro předložení vyjádření a nabídek občanů končí až „před rozhodnutím příslušného orgánu obce“, a to bylo v daném případě zastupitelstvo, “ říká k tomu Voloďa Jůzl. „Nejde o to, jestli jsme nabídku dali týden nebo měsíc před zastupitelstvem. Podstatný je záměr a vůle, jestli pozemky využít k průmyslovým a podnikatelským účelům, nebo chtít festival, který výrazně přes dvacet let propaguje město, udržet v Trutnově. A to bez ohledu na to, jestli jsou jeho pořadatelé loajální k současnému vedení radnice či nikoliv. Bohužel vyhrálo maloměstské uvažování. Tahle garnitura radních odejde, ale festival v nějaké podobě zůstane. Je jen otázkou kde,“ říká k tomu Martin Věchet.
Prodej mimo obvyklá pravidla
Pozemky trutnovští radní prodali za nižší cenu, než jsou obvyklé ceny městem prodávaných pozemků. Ty bývají většinou minimálně 125,- Kč/m2, v tomto případě je prodejní cena 50,- Kč/m2,. „Podstatný by snad měl být čitelný záměr a výše nabídky,“ podivuje se Voloďa Jůzl, organizátor festivalu. Přitom záměr soukromého subjektu, který nakonec pozemky získal, je nejasný. „O tom, jaké konkrétní podnikatelské aktivity se budou na Prachárně dít, nevěděli ani námi dotázaní zastupitelé, kteří nakonec prodej schválili. Považujeme to za nezodpovědné,“ říká k tomu Voloďa Jůzl a pokračuje: „Zastupitelé také mohli rozhodnout o tom, že nemovitosti zatím nikomu neprodají, ale zvolí raději transparentnější metodu veřejné dražby či obálkovou metodu. Alespoň tak je to zvykem v jiných případech. “
Porouchané nahrávací zařízení – shoda okolností?
Z uvedeného zasedání navíc neexistuje žádný zvukový záznam, neboť se údajně porouchalo záznamové zařízení, což se za poslední dva roky nestalo. Neexistuje ani detailnější zápis ze zasedání. O prodeji pozemků Na Prachárně přitom na zastupitelstvu proběhla neobvykle dlouhá diskuse. „Když se k tomu připočte, že se na radničních stránkách publikují jen vybrané názory, nechce se věřit, že to byla pouhá shoda okolností. Vypovídá to spíše o praktikách zdejších představitelů radnice, které jsou spíše blíže k „ostrovu svobody“ či končícímu Kaddáfímu než k demokratickému systému a svobodné společnosti, u jejíhož zrodu právě festival byl,“ říká k tomu Martin Věchet. Pořadatelé poodhalují i další pozadí: „Nejzábavnější bylo, když radní Vokatý, jehož firmu vedení města dlouhodobě upřednostňuje a vyhrává většinu lukrativních zakázek, zásadově požadoval rovné podmínky, „transparentnost“ a paradoxně prosazoval nižší nabídku proti vyšší. Namísto prozíravosti tak rozhodovala žabomyší odveta za občanské aktivity, které jsou s festivalem spojeny. Dokládá to jen, že o budoucnosti festivalu rozhodlo maloměstské uvažování. A to, jak se naloží s pozemky, bylo už předem dávno rozhodnuto.“
Uvedenému tématu se bude věnovat i publicistický pořadu Intolerance s názvem Boj o Bojiště, který odvysílá Česká televize tuto neděli 27. 2. 2011 v 18:00 na ČT 2.
