Stojím v Ostravě na hlavní nádraží a na ceduli vidím zpoždění 155 minut. Odložím klec s potkany, které jsem si pořídila pár dní zpět a čekám a čekám. Nedoufala jsem že koncert Die Antwoord stihnu. Měla jsme přijet do Prahy v 18 h a teď se příjezd posunul na 20:30. Naštěstí byl ale začátek posunut z 20:00 až na 20:40. Všichni na tuhle prodlevu nadávali jen mne se hrozně hodila do krámu.
Ale už tak do krámu se mi nehodili ti dva potkani, které jsem měla s sebou. No co, domů už to nestihnu, vezmu je tam taky. Ať se kulturně vyvětrají. K mém údivu si ty dva drobky nechali v buňkách kde prodávali vstupenky. Prý jsem se zbláznila stejně jako celá back stage, kde jsou potkani na vyžádání Yo-landii taky.
Nicméně jsem vevnitř, sice se 40 minutovým zpoždění, ale akorát jsem stihla 2. písničku. A hráli ty nejDvětší bomby. Své známé i méně známé hitovky. Když se rozezněly první tóny „I fink you freeky“ dav kolem mně začal ihned šílet. DJ Hi-Tek, který nosí masku a dlouhou dobu si všichni mysleli že je neexistující postavou, dokázal z každé písničky vydolovat maximum a ještě něco navíc.
Po stagi se promenádovala Yo-landi ve velkým mikinách jako má ve zvyku a spolu s ní dvě africké tanečnice. Rytmy bubnů ve spojení s rapem jimi opravdu hýbaly a také většina diváků se neubránila ať už sebemenšímu pohybu. Prostě to s námi hýbalo, o tom žádná! A na Banana brain skákal snad každý i mimo areál. Ninja také dostál svého a jemu vlastním zamračeným pohledem probodával nejen první řady publika.
Opravdu jediné co mně tuhle noc zklamalo bylo pivo. Na západočeské pivo jste si buď museli vystát frontu což vás stálo dvě písničky a 50kč k tomu, nebo jste zvolili rychlejší ale o to méně chutnou nejmenovanou možnost, jež se opravdu dala jen vylít.
Co mně na závěr opravdu pobavilo byly pohledy odcházejících fanoušků kteří nevěřícne kukali na mou potkaní klec. Byla jsem holt za fanatickou fanynku, i když to vzniklo naprostou náhodou.
