| 17.9.2011 |
Překvapení pro zájemce o naše nedávné dějiny a také pro přívržence komiksového žánru připravilo v tomto týdnu občanské sdružení Post Bellum. Oslovilo přední české a slovenské tvůrce komiksu, vybralo ze svého archivu třináct zajímavých vyprávění pamětníků a dalo vzniknout unikátnímu počinu nejen na české komiksové scéně, ale také na poli popularizace moderních dějin. V průběhu následujících měsíců budou komiksové příběhy vycházející ze skutečných událostí publikovány v sobotním vydání MF Dnes (od 17. září), časopisech Čilichilli, Babylon a Junák. V listopadu se dočkají souhrnného vydání v knize „Ještě jsme ve válce a další Příběhy 20. století“. Celý projekt umožnila podpora Nadace Crocodille.
Komiksy vypráví životní osudy lidí, kteří většinou dosud žijí mezi námi. Jejich příběhy zaznamenali „sběrači“ – dokumentaristé neziskové organizace POST BELLUM v rozmezí let 2001 až 2011. „Děláme vlastně prostou práci – natáčíme s pamětníky výjimečných i obyčejných událostí naší nedávné minulosti rozhovory. Záznamy pak ukládáme na internetový portál Paměť národa. Z této sbírky vznikají rozhlasové dokumenty, výstavy, knihy a v těchto dnech také komiksy. Doufáme, že příběhy zaujmou díky komiksovému zpracování i ty, kteří se o naši moderní historii příliš nezajímají,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel sdružení Post Bellum a společně s Adamem Drdou a Davidem Bartoněm také autor komiksových scénářů.
Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám – přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například generál Tomáš Sedláček. Společně s ním můžete v komiksu „Ještě jsme ve válce“ zažít krutost východní fronty i beznaděj komunistických kriminálů. V příběhu Jiřiny Tvrdíkové se zase třeba dozvíte, jaké to je „česat bílého medvěda“ a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud estébáka, který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu „Chytřejší než oni“ Tomáš Kučerovský. „Příběhy jsou často provázané, nesnadné výkladu a brání se zjednodušení – tak jako dějiny samotné,“ doplnil Mikuláš Kroupa.
Pestré je také výtvarné ztvárnění cyklu – každý z třinácti příběhů nakreslil jiný výtvarník. Projekt je tak i přehlídkou současného česko-slovenského komiksu. „Vytipovali jsme umělce stojící na špičce současné tvorby a jsme rádi, že většina z nich spolupráci přijala,“ uvedla koordinátorka projektu Jana Fantová. Za výtvarníky jmenujme alespoň zmíněného Tomáše Kučerovského, Toy_Box, Nikkarina, Václava Šlajcha, Jana Bažanta či Martina Plška.
Komiksy by nevznikly bez podpory Nadace Crocodille. „Připravenost hrdinů z Příběhů 20. století vzdát se všeho, co celý život budovali, v jednom jediném momentu, aniž by tím mohli pro sebe něco získat, pro mne představuje velikou výzvu,“ uvedl ředitel společnosti Crocodille Petr Cichoň.
Jeden z hlavních mýtů, který „dokumentární komiks“ provází, je přesvědčení, že jeho největší síla spočívá v edukativní práci. Lidé nechtějí číst, ale když to uděláme jako komiks, všichni se rádi vzdělají. Vždyť komiks si přece přečte každý. Představa o všespasitelnosti komiksové formy je ale lichá. Především nelze oklamat zákon platný pro každé umění: pokud má výsledek za něco stát, musí se k tvorbě přistupovat poctivě. A to autoři komiksových Příběhů 20. století dokázali.
