foto: archiv_zakázanÝovoce
Muset chtít vs. Chtít muset
Pátek ráno, ač nechci, musím chtít vstávat do práce, abych občas dostal pár peněz a mohl dělat, co chci muset. Chci muset sednout do auta, protože má lennost je silnější než touha vysvobodit svět od výfukových plynů a musím chtít jet do tý práce. Odhákuju si pár hodin a už už už chci muset zvednout prdel a vyřešit něco k jídlu.
Jelikož stejně jako na životní prostředí kašlu i na zdravej životní styl, většinou to pořeším pizzou nebo rychlou houskou s kusem čehosi uvnitř a americkou limonádou. S přibývajícím věkem ale cejtim, že jednou přijde doba, kdy budu chtít muset, nebo muset chtít se na to stravování trochu podívat, ale to bychom se dostali k cigaretám a dalším věcem. Což není špatnej nápad. Jsem typ kuřáka, co mu chutná retko v koutku, nechci přestávat, baví mě to. Takže chci muset. Je možný, že ve stáří pocítím problémy s tím spjaté a budu muset chtít přestat. Nebo do tý doby chcípnu, uvidíme.
Páteční den pokračuje, po obídku musím chtít udělat ještě nějaký věci a následně chtít muset zdrhnout dřív na koncert. A odteď už je to téměř samý „chtít muset“. Dojet do zkušebny, naložit dodávku, jet někam buhvíkam, abychom tu dodávku zas mohli vyložit, odnosit, postavit, nazvučit, sednout ke stolu a něco dělat, abychom vydrželi do nějaký hodiny a zahráli. Poté chceme muset „zavopičkovat“, tzn. usmívat se na fanoušky, podepsat, pofotit, popít, oddychnout, zas to všechno sbalit, naložit, rozloučit a zas jet milion kilometrů směr zkušebna.
Tam v mátožném stavu vyložit, nechat se nasranym, unavenym a jedinym střízlivym člověkem v autě rozvozit domů a jít spát, aby se tohle všechno absolvovalo ještě tísíckrát. To všechno chci muset. Nemusel bych to dělat, kdybych nechtěl, mohl bych jít jentak s kámošema na pivo, ale mě to baví a chci to muset dělat. Nakonec i s tou prací.. Když chci žít, není to muset chtít chodit do práce, je to chtít muset chodit do práce. Nemusím, můžu si to hodit, nebo počkat, až mě vyhoděj z bytu a umřu hlady.
Takže to shrňme. Ať nás v životě cokoliv může jakkoliv srát, chceme to muset dělat a vždycky jde cokoliv líp a s úsměvem, když si to uvědomíme. Nebo nás to nasere ještě víc, i to je možnost ☺.
Pišto
