Za měsíc už tamtamy odezní. Podhorské ležení se opět nadechne, červená hlína bude po všech koutech České republiky odpadávat z bot spoluválečníků míru. S úsměvem na tváři co jen tak nezmizí, s duševníma baterkama nabitýma si už zase budem říkat, jak ten čas letí, vždyť na Trutnov jsme se celý rok těšili a zase skončil!
Ale to ještě zdaleka není pravda! Ted je ten čas vrcholných příprav a snů plných slunce a očekávání. Protože Trutnovský festival prostě je něčím víc než jen hudební událostí. Za závojem budoucnosti čeká nahodilost nových přátelství. A tak vyjte věnce a batikujte pracovní košile. A pořádně si nastudujte letošní uměleckou scénu, at pak můžete texty kvílet a pět s kapelami. Jako vždy, i letos, si každý hudební štamgast přijde na své.
Mě letos udělali pořadatelé největší radost s návratem éterické múzy Jessie Evans, na jejíž koncert jsem před dvěma roky na Trutnově náhodou narazila. Být vámi určitě si jí nenechám ujít. Je to velkolepá prskavka z hvězdných vesmírných galaxií. Věřte mi, její zjevení a hudba a tanec prostě nejsou úplně tak pozemské. Tuto divoženku má mezi přáteli i sám Iggy Pop. Její dekadentně-elegantní saxofonová hra ovládla už nejedno podium.
Kapelou nad jejíž účastí moje srdce plesá, jsou američtí rokenroloví The Flying eyes. Nad jejich hudbou nejde než stát s otevřenou pusou a nasávat energii a šmrnc pravého amerického undergroundu, a pak, když vás ve vteřině pohltí, budete tančit až do zbláznění a ukolébáte se sladce divokým heavy-bluesovým zvukem do snu konce šedesátých let. Říká se, že mají v sobě něco z The Doors a proto naléhám: nenechte si je ujít! Tohle je kapela, o kterou nechcete přijít!
Dalším splněným snem je pro mě John Cale. Je to unikát jak svým životním příběhem, tak hudbou, kterou tvoří. Kdo by nevěděl, že byl zakládajícím členem legendárních Velvet Underground, určitě zná jeho baladickou píseň Hallelujah. A to opravdu není jediná skladba pro kterou stojí za to na něj přijít!
Nelze opomenout ani hvězdy typu Korn a Anti-flag. Těžko říct, na kterou z kapel se těším víc. Loňská hvězda Brian Welch nás „uvedla“ do žánru a stylu Kornů. Bylo to pekelný a země se otřásala a to on sám se vyjádřil, že z Kornů odešel, protože na něj byli příliš tvrdí. Uvidíme tedy, co s námi Korni udělají. Po náletu neskutečných Arch Enemy (kteří byli na Trutnově před dvěma roky) včele s dáblem s tváří anděla s Angelou si říkám, že nic divočejšího a „zlejšího“ Trutnov překvapit nemůže. Korni jsou ale natolik silným oponentem, že radši ještě nesoudím. Bude to očistec a totální šílenství. Vyřveš si hlas a nebe se bude otřásat sílou tvého vnitřního klidu.
Punkáči Anti-flag tě roztočej jako vítr a budeš s nima řvát texty plný antinacionálních souvětí a hesel. Jsou těmi správnými bojovníky míru, se kterými uvěříš, že anarchie může existovat a fungovat .
Spousta jmen mi ani letos zatím nic neříká, ale nenechám nic náhodě. Seženu si nahrávky všeho, co bude k na Trutnově k mání a ode dneška se budu každý den hudebně připravovat na vrchol letošního festivalového léta.
