
Horečka úterní noci? To by zaručeně mohl říct každej, kdo 5. června zavítal do pražskýho Fora Karlín. Chicagští Rise Against totiž přivezli svým fanouškům ochutnat novou desku Wolves.
Fronta před Forem okolo sedmý večerní byla asi nejrychlejší, co jsem zažila. Většinou člověk přešlapuje v davu, jehož nadšení s přibývajícíma minutama poměrně opadá. Tentokrát jsme ale ani nestihli pořádně dopít pivo. Fuf. Klasickej proces: otevřít tašku ke kontrole, dostat pásku, vykoupit stánek s merchem – s kamarádem Petrem jsme nedokázali uvěřit cenám a tak jsme se vlastně bezhlavě pustili do shoppingu haha; od merche k šatně a tradá pro pivo. Obvykle bych trošku lamentovala nad poměrem ceny s kvalitou piva, ale toho dne jsem se vrátila z rumunskýho fesťáku, takže jsem byla vděčná, že vůbec piju pitelný pivo.
Během několika minut se rozehrála předkapela, kterou byla slovenská punk rocková kapela From Our Hands z Bratislavy. Nejsem si jistá jestli je to mým životním posunem, počtem změn členů v kapele nebo posunem samotné kapely, ale něco mi tam nějak neštymovalo. Kapela sama o sobě předvedla skvělej výkon, ale nijak zvlášť to nikoho z nás nepřekvapilo ani neuvedlo do tranzu, kdy člověk zamíří do kotle hlava nehlava. Tady ovšem musím ještě zmínit, že kvalita nazvučení ve Foru ještě nikdy nebyla, dle mýho uvážení, dostatečná.
,,Klasický kůřáctví“ křičí za náma jediní dva někuřáci z naší party, zatím co se škrábeme davem do schodů na jednu zdravotní. Chceme vidět celou show, takže cígo stažený na dva prdy, rychlá fronta u baru a zase zpátky na značky. Během několika minut je úplná tma a světla pomalu vzestávají na čtyřech známých postavách.
Na Rise Against se mi vždycky líbilo především jejich zapálení. Ať už politický, sociální nebo etický. Jejich texty maj hloubku a smysl a dokážou něco vzbudit i v tom nejsebestřednějším sobečkovi. To potvrdili hned první písní The Violence, kterou otevřeli celou show a která mi snad ještě teď zní v hlavě i po necelejch třech dnech. Celá show byla provázaná songy z dosavadních alb jako již zmínení Wolves (2017), Black Market (2014), Appeal to Reason (2008) nebo v neposlední řadě třeba The Sufferer and the Whitness (2006). Zaznělo tak například Welcome to The Breakdown, Savior, Help is on the way, Ready to fall a mnoho dalších námi oblíbených melodií, které zpěvák a kytarista Tim McIlrath doplňoval myšlenkami a povzbuzováním k boji za svobodu a práva všech živých bytostí.
Koncert jak má bejt. Vzduchem se nesla skvělá nálada, úsměvy šťastnejch spocenejch lidí a vůně rozlitýho piva.
Koncert kapely, která dokáže udělat bordel a má jasno!
A já mám po úterku taky jasno! CO TY?