foto: https://www.facebook.com/gusmorainslie
Skvělá hudba, hipstři, jídlo a Vltava. Přesně takhle se dá vyjádřit koncert britské kapely Alt-J.
I přes to, že někteří nadávali na místo konání, výběr nakonec nemohl být lepší. Žluté lázně nabízejí prostorů hned několik – buď u vody s párkem v rohlíku, u vchodu, kde merch moc dlouho nevydržel, nebo pod podiem, aby publikum mělo ten nejlepší výhled, protože ikdyž to byl otevřený prostor, dalo se říct, že bylo narváno.
Koncert odpálilo londýnské duo Kaleida. Zpěvačka disponovala příjemným hlasem, který v některých pasážích připomínal i britskou Dido. Víc by si jí lidi užili určitě v klubu, v tomhle případě sloužila spíš jako fajn background k povídání a pivu.
Když předkapela dohrála, všichni se plni očekávání nahrnuli k podiu. Hlavní hvězda večera si ale dávala načas, takže nechybělo nervózní přešlapování a vyzívání na stage. Když se ovšem začaly ozývat první tóny Hunger of pine, všichni si radostně začali prozpěvovat melodii. Jakmile se ozval poslední akord písně a do ticha se rozjelo chytlavé tra lala, publikum doslova nadskočilo štěstím. Píseň Fitzpleasure patří totiž mezi jedny nejposlouchanější písničky vůbec. Nemohu ani opomenout skvělou lightshow, která udávala drive celému vystoupení. Perfektně narušovala statický look celé kapely. Za zmínku také stojí profesionálně zvládnutý zpěv, který ubíhal až do chorálového rozměru. Velký dík patří také zvukaři, protože zvuk bubnů byl opravdu luxusní. Všechno ubíhalo správným směrem, publikum se bavilo a vlastně i vlnilo do pohodových rytmů. Následně přišla na řadu dlouho očekávaná Taro, která byla pro mnohé velkým zklamáním. Zpěvák se totiž už na začátku netrefil do ladění a tak jsme si mohli vychutnat jenom kytarové sólo. Nemůžeme jim to na druhou stranu mít za zlé, přímo Alt-J se k jejich rychlému famu vyjádřili dost skepticky. Sami to vlastně ani nechtěli a tak trochu s tím stále bojují. Frontman Joe Newman se považuje spíš za studiového zpěváka. Mohli jsme slyšet i cover The Gospel of John Hurt, Lovely day a Nara. Na zakončení celého vystoupení zahráli Breezeblocks, což bylo vážně grandiozní finále. Vsadila bych se, že si „Please don`t go, I love you so“ většina zpívala i po cestě domů. Takže pokud byste se příště rozhodovali, jestli na koncert jít, určitě jděte!
text: Jovanka Arandjelović
