foto: SlintY
Tak mě napadlo, že už jsem jednou psal o mý koupelně, minule o mým záchodě, ale ještě jsem Vás nenechal nakouknout pod pokličku svojí ložnice! Ale moc nečekejte, zvláště dámy, protože jak říká můj šéf, gentleman hovoří až po deseti letech! A tak dlouho tuhle ložnici nemám. Pokud jsem před deseti lety nebyl ještě panic. Ne nebyl, ale skoro:) A tím vlastně zjišťuju, že Vám můžu napsat jen o svý první holce. Ale to taky nemůžu, za prvý to byla „ta první“, za druhý si to nepamatuju a za třetí se stydím. Ale pokud někdo koukáte rádi na pořady o stavění snů, či stavění čehokoliv jinýho, nabízím tento pohled jako inspiraci.
Aby se mi líp psalo, přesunul jsem se do postele. Přede mnou je modrá stěna, komody, poličky s plechovkama od trenýrek, kytara a plyšáci z benzinek – pozůstatek po jediný ženský, který jsem kdy asi plyšáka přivez. Pokud Vám přijde divný, že jsem je nevyházel, asi byste měli vědět, že je červen a na jídelnim stole v kuchyni mám ozdobenej vánoční stromek. Živej! Teda mrtvej, ale jakože živej a neopadává! Borovička je prostě dobrá a asi si ji tam nechám až nadosmrti. Ale o kuchyni jindy, zpět k ložnici. Po mé levé ruce, je okno s parádnim výhledem na D11, na kterou ale nekoukám, bo mě to moc nebaví, a tak mám na okně žlutobílej pruhovanej závěs. Okolo postele jsou noční stolky, v jednom nevim, jestli vůbec něco je, v druhým jsou věci, o kterejch můžu mluvit až po deseti letech. Spodní šuplík používám jako odpadkovej koš, obaly od čokolád a podobně. Na zemi koberec modré barvy. Už druhý, první jsem jednou znehodnotil. Po mejdanu jsem nějak nezvlád dojít pro kýbl, tak jsem pak radši koberec smotal a vykouřil. A koupil novej. Za mnou je zas zeď, tentokrát s lampičkou. Po pravé ruce opět modrá zeď, bílé dveře se značkou zákaz vjezdu koček a plastový přepravky většinou se sportovním náčiním. Je to místo, kam nekoukám, takže to je přesně tam, abych nedostal blbej nápad a nešel náhodou někdy sportovat. Abyste si nemysleli, že jsem běžnej chlap, tak tu mám taky kytku!! Ale koukám, že by chtěla zalejt, vypadá jak ten vánoční stromek. Takže už nemá smysl ji zalejvat☺ Zbejvá už jen strop, tam není nic zvláštního, bílej strop s lustrem a zrcadla.
Takže to byl výlet do mé ložnice a já ji jdu celou překopat, aby nikdo nevěděl, jak vypadá, soukromí je soukromí přece.
Pišto
