Je tu první blog od pražské kapely Reverends… Pojďme si s nima připomenout prázdniny a letní festivaly!
Už jste si někdy zkouření sháněli prezervativy a jahodovou zmrzlinu u stánku s langoši? Ne? A už jste si někdy hráli na horečku sobotní noci v rytmu Goťáka a davu metalistů v deliriu? Ne? Doporučujeme a věříme, že budou tyto radovánky brzy registrovány mezi adrenalinové sporty. Stejně tak jsme si jisti tím, že nic na světě nechutná líp, než ulovená kořist v podobě vysušených hranolek a fazolí ze zavřeného stánku s občerstvením. Stačí dlouhý pokérovaný pařát a odhodlaného ducha predátora v akci.
Holt Masters of Rock nás letos moc bavili. A to nejen z hlediska parazitů, co nutí obsluhu pivního stánku vydržet rozlévat džbánek píva alespoň do světla a ranní rosy, ale především jako vystupující. Na tomhle pořadatelsky geniálně vychytaném fesťáku jsme si tenhle jár totiž i tak trochu brnkli do strun. A nebyli by to Reverends, kdyby neměli zase tak trochu z konečníku kliku a kdyby všechno nevyšlo lépe, než jsme si sami ve svých vlhkých snech nechali zdáti. Pojďme si probrat, jak nás štěstí postupně políbilo na líčka:
Nejprve jsme se dozvěděli, že nám do klína spadl prakticky nejlepší možný time na Alfedus stage a to konkrétně na sobotu a desátou hodinku večerní, kdy na hlavní stagei pojmenované po nebožtíkovi Ronniem James Diovi, čest jeho památce, bude hodinová pauzička mezi Stratovarius a Nightwish. S trochou nadsázky tak lze říct, že jsme nechtěně (tedy nejspíš nechtěně z hlediska Nightwish) a nepřímo časově předskakovali právě skandinávským pop-metalovým můrám Nightwish. Hmmm, fajn. Dalším potěšeníčkem bylo perfektně načasované počasí, kdy celý den a celou cestu z Prahy do Vizovic ukrutně chcalo a chcalo i při našem příjezdu. Vyhlídky v tu chvíli tedy nic moc, při slavnostním příjezdu zbylé části naší grupy do areálu Vizovické likérky ovšem znenadání vykoukla na nebi ta žlutá, hřejivá koule a na pozdrav se rozprostřela nad celou Moravou duha. OK, prostě pořadatelsky geniálně zvládnutý fest (hlavně ten trik s duhou bychom doporučovali zavést pořadatelům z Rock for People;). No a konečně samotné hraní, ač se neobešlo bez několika nepříjemných okolností (za všechny stačí zmínit protrhnutou blánu u virblu) bylo velmi povzbuzující a very very funny. Fajné zvuk, fajné světla, fajné lidi, fajné zápach… Nebudeme zastírat, že nám dosti nepomáhal alkohol poctivě a celodenně pumpovaný v žilách „tanečníků“ a posluchačstva pod pódiem, nicméně největším rajcem byla pro nás právě jejich neuvěřitelná odezva a pařba. To je to co dělá Rock’n’Roll Rock’n’Rollem. Zábava, hudba, oboustraná energie, kterou si mezi sebou přehazuje publikum s kapelou. Mňam…
Joo, přesně takhle nám fesťáky moc chutnají a věříme, že si na Sázava festu taky pěkně protáhneme křídla. Držte nám buřty, buřti… ☺
…::ReverendS::…
