Imodium patří po deseti letech existence k české klubové stálici. Na svém kontě má tři studiová alba pod labelem Warner music a Supraphon a.s., vlastní dokument, řadu klipů a stovky odehraných koncertů z nichž můžeme jmenovat i předskakování ve vyprodané O2 Aréně zpěvačce Avril Lavigne, nebo v Incheba Aréně kanadským Simple Plan. V současnosti má kapela za sebou vydání novinky jménem ,,Valerie“. Album Valerie vznikalo poměrně dlouhou dobu a její natáčení provázelo mnoho zajímavostí. Více si přečtěte v exklusivním rozhovoru s Thomem a Ronoonem: ZDE!
Co se samotného alba týče, první kulku ze zásobníku s třinácti náboji Imodium vpálili posluchačům přímo do hlavy singl Valerie, následován videoklipem. Píseň Valerie je opravdu velmi pozitivně nabitým nábojem, který dokáže příjemně navnadit a nabít vzrušením. Singl k poslechu celého CD rozhodně neodradí, naopak však dodá touhu slyšet víc. Celkový set písní je kompozičně propracovaný a dobře rozestavěný, což lze poznat podle toho, že úvod několika málo písní vtáhne posluchače přímo do jádra kapely a jejich myšlenek. Po překlenutí první poloviny, přichází onen moment k zamyšlení, a to s písní Klub 27, ve které je slyšet výrazné zjemnění, což navodí příjemné duchovno a zároveň tajemnou náladu vystihující smysl textu. Závěrem je ponechán prostor pro hostující ženský vokál v Haló pane a překvapení v podobě netradičního provedení a originálních aranží v posledním songu Svět bez pravidel.
Po textové a verbální stránce je deska rozmanitá, srovnatelná však s předchozím albem ,,Polarity“. Právě od vydání ,,Polarity“ uběhli již tři roky a přístup kapely k tvorbě se v určitých hlediscích podstatně změnil. Po prvním poslechu je znát hned první rozdíl a tím je pro Imodium netradičně odlišný zvuk kytar. Za příčinu by se dala nejspíš považovat změna nástrojů. Rozhodně však tento fakt není negativem a lze ho bez problémů strávit. Nosič Valerie je opravdu, jak už kapela sama řekla, vokálnější, nikoli dramaticky uřvaná. Další rozdíl lze vypozorovat v tom, že zpěvy, vokály a basová sekce se staly nejsilnější stránkou na desce, v porovnání s dosud vévodícími kytarami v předchozích vydáních. Podstatně ubylo i ,,kvákadlových whammy“ sól. Tématičnost alba Valerie, je jak už název sám napovídá, zaměřena na ženy. Na české hudební scéně je již takovou tradicí uctívat něžné pohlaví a jejich jména v námětech písní, dokonce častokrát dívčí jmenovky nesou název i celé kapely či desky. Což se bohužel postupem doby stalo už jakýmsi pravidlem. Pravidlem, které však naprosto spolehlivě funguje.
Odlišným prvkem na desce, je píseň Příběh o synovi, hraničící spíše s baladou. První vteřiny skladby panují démonickou až pochmurnou atmosférou, gradující však v neskutečný tok energie, díky impulsivnímu refrénu. Je také zajímavé, že by se tato píseň dala označit jako odkaz na tématičnost předchozí tvorby. Ba třeba i možná jako odkaz na tvorbu následující. Je to takové učebnicové specifikum pro Imodium. Album Valerie je vyzrálejší, dospělejší, ale také zajímavější a propracovanější. Je to zároveň jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku, a nekompromisní vzkaz, že kapela je opět v plné síle, s pořádně nabitou zbraní, a že je dobré sledovat jejich kroky…protože rozhodně stojí za to!
Imodium – Valerie
