foto: Vítek Paraska
Po třech studiových albech skupině Imodium vychází dvojzáznam CD+ DVD G2 Acoustic Stage. Skupina z Broumova se chystá představit na letošním podzimním turné toto akustické album v rámci koncertní šňůry s názvem Autentik Tour 2015. Můžete se těšit na speciální program, hosty, nevídané hudební seskupení a další překvapení, která vám v následujících řádcích přiblíží zpěvák Thom.
Koho byl nápad, respektive myšlenka, uspořádat koncert v Retro Music Hall?
No samozřejmě to od kapely nešlo vůbec, je to vlastně pravidelný projekt televize Óčko. Oni už to dělají minimálně dva roky, možná už třetím rokem, nechci kecat. Každý rok s nějakým interpretem udělají takový večer, záznam. Teď jsme byli my osloveni Óčkem k danému projektu, což pro nás bylo samozřejmě skvělý, jednak jako reference, jelikož předešlé spolupráce se vytvořily s kapelami jako je No Name, Vypsaná fiXa, Ewička Farná. Takže se kapele naskytla příležitost stát se součástí projektu, kde kdysi figurovala velká jména skupin a jiných interpretů a hlavně byl důležitý pro nás i ten samotný výstup z toho, že naše kapela má najednou kompletní audio-video záznam, což jsme zatím neměli, protože pořídit si DVD na vlastní náklady je poněkud dost finančně nákladný. Byla to pro nás velká výhra.
Pokud si bude chtít člověk zakoupit Vaše CD, tak si zároveň automaticky koupí i vzpomínané DVD? A kdy spatří “světlo světa“ Vaše akustické dílo?
Ano, je to celý v jednom kupé, je to jako dvojnosič, nemůžu říct, že dvojalbum. Je to CD a DVD, DVD je jasný a CD jestli někdo používá, tak ho využije třeba v autě. (smích) Rozhodně je to dohromady, není to zvlášť. 11. září v pátek se nám dvojčata narodí.
Co se týče samotného koncertu, byla tu vyžadována speciální příprava?
Ano, stoprocentně a dlouhosáhlá, právě díky té rozšířené sestavě, kde krom čtyř muzikantů se celkový počet navýšil o dalších pět. A k tomu samozřejmě ještě navíc nástroje jako smyčce, klavír, perkuse vyžadovaly jinou přípravu. Ono to celé nešlo rovnou zkoušet, jak to bývá zvykem, ale spíše teprve vytvářet. Ty první srazy u nás ve zkušebně byly o tom, že se tam vymýšleli aranže pro zmiňované nástroje, které jsme v kapele nevyužívali. Nicméně to zabralo relativně hodně času, ale vymáčkli jsme z toho maximum. Krom toho jsme měli štěstí na opravdové muzikanty, kteří byli skutečně šikovný.
Sehnali jste si je Vy, nebo už to bylo předem dohodnuté v rámci té spolupráce s televizí Óčko?
Ne, ne, to všechno bylo na nás. Televize Óčko řekne, že chce, abychom předvedli akustický koncert, ne elektrický a jestli tam budeme sedět jenom ve čtyřech anebo si tam pozveme třicetičlenný sbor, už bylo na nás. My jsme ty lidi znali, navíc jsme na jaře jeli akustické turné, to jediný bylo špatně načasovaný, nebo špatná shoda náhod, že až po turné nás televize Óčko oslovila. A právě během turné jsme poznali naše budoucí hosty, o kterých jsme zjistili, že jsou skvělí muzikanti, tím pádem jsme hned věděli, na koho se máme v případě G2 Acoustic stage obrátit.
Ty jsi říkal, že už jste za sebou měli akustické turné, čili to pro Vás nebude nic nového?
Akusticky jsme už hráli mockrát, to pro nás nebylo v podstatě nic nového. Nová tam byla rozšířená sestava, se kterou jsme neměli možnost hrát, respektive v tomhle seskupení a těmi nástroji a pak samozřejmě ty výjimečnosti, které vytvářelo samotné prostředí, fakt, že vás bere hromada kamer. Taktéž scéna je dělaná úplně jinak, je to jak aréna, kde vy jako kapela jste uprostřed a lidi jsou kolem vás, plus další detaily, to vše vytvářelo a i dělalo dojem něčeho zcela neobvyklého.
Co ti vyhovuje víc?. Uměl by sis představit hrát výlučně jenom akusticky?
Hah, to nevím. (smích) To asi primárně ne, jelikož jsme furt jak “uřvané máničky“, které řežou do kytar, a myslím si, že ani nikdo z nás nemá v plánu se přetransformovat do nějaké country – akustický kapely, ale rozhodně nejedeme moc na rozlišování co je lepší a co je horší. Někdy nás holt baví hrát akusticky a pak zas hudbu hrajeme elektricky.
Jaké byly ohlasy po absolvování akustického koncertu v rámci série G2 Acoustic Stage v pražském Retro Music Hall?
Já myslím, že jenom pozitivní a jestli byly negativní, tak se k nám nedostaly. (smích) Nejspíš se nám to nikdo neopovážil říct, ale snad ani nebyl důvod, proč by měly být. Těžkou hlavu jsme měli jedině z toho, že jedna část, kde seděli diváci, měli špatný výhled a bohužel byli nuceni se nám po celou dobu dívat na záda, ale určitě si ti lidé velmi rychle uvědomili o čem je celý tento večer a že na kamerovém záznamu budou stejně viditelný. Takže z negativních ohlasů v tomto směru se k nám nic nedostalo. Jsme rádi, že veškeré ohlasy byly kladné a věříme, že si to přítomní lidé patřičně užili.
Na základě čeho jste vybírali písničky, které jste odehráli na koncertě? Povšimla jsem si totiž, že se hodně z těchto písniček objevilo na Vašich předešlých albech.
Určitě proto, že se to dá potom pojmout jako “the best of“ kapely a ještě navíc k tomu bonus v podobě video záznamu. Ten základní kámen byl takový průřez předešlých alb, studiových a pak samozřejmě to už jsou jenom technické záležitosti, jako jsou písničky, které se akusticky dělají hůř a špatně, proto jsme je nechtěli lámat přes koleno. Máme písničky, které jdou o mnoho snáz. Rozhodně tu jsou i skladby, které jsou vhodné a více otevřenější aranžování, jednak do akustické podoby a pro spoustu dalších nástrojů, které jsme měli k dispozici. Ve výběru písniček to bylo víceméně hned jasný a bylo to hned automaticky. Bylo to sfouknutý docela rychle.
Tím pádem se tam neobjevila žádná nová písnička, která nikdy na Vašich koncertech ještě nezazněla, nebo se nikdy neobjevila na předchozích albech?
Ne, v jeden moment nám proběhlo hlavou, že by to bylo sexy a hodně veliký bonus vytasit na koncertě novou skladbu. Ono se to vše ale semlelo natolik rychle, že po absolvování akustického turné, nás už na přelomu dubna a května oslovilo Óčko a když jsme si plácli na danou nabídku, věděli jsme, že koncert bude do měsíce, měsíce a půl. To byla zároveň skutečnost, které jsme se vyděsili, abychom vůbec byli schopní všechno stihnout a zvládnout, proto už konečná myšlenka na novou skladbu nepřicházela v úvahu.
Na albu CD+DVD G2 Acoustic Stage se nachází celkem 16 skladeb, našla by se mezi nimi alespoň jedna písnička, která se hrála obtížněji v porovnání s ostatními skladbami?
Hm, asi jo, ale to teďka tady nedám dohromady. Jsou tam písničky, které byly náročnější na hraní, myslím si, že zrovna u těch jsme využili moment, kdy nám hostoval Lukáš Chromek na kytaru. Ale to spíše beru ze svého pohledu, že jsem se díky němu mohl plně soustředit na zpěv a nemusel hrát.
Teď jsi říkal, že byly pasáže, kde jsi výlučně jenom zpíval, nebo byly i skladby, kde jsi musel vzít do rukou kytaru?
Ne, to já odehrál v podstatě celý koncert, Lukáš nám zahostoval myslím ve čtyřech písničkách a tím já jsem automaticky tu kytaru dal stranou. Asi u dvou písniček se mi to nesmírně hodilo, protože to byly skladby, které byly zrovna náročnější.
Zahráli jste v rámci koncertu všechny písničky, které nalezneme na albu G2 Acoustic Stage?
Zahráli jsme jich sedmnáct, ale jednu jsme tam nakonec nezařadili, protože jsme s ní nebyli spokojeni a než abychom jí přetáčeli celou ve studiu a upravovali, tak jsme se rozhodli jí odstranit. Navíc šestnáct skladeb je celkem postačujících. Na místě se nám podařilo zahrát jednu písničku dvakrát, jelikož se nám zdálo, že se nám to na po prvé ne celkem dobře podařilo. Samozřejmě posluchači byli od produkce obeznámeni a naopak byli nadšeni, že se něco ještě navíc děje, něco extra, ale v praxi je to celkem běžná záležitost.
O kterou skladbu se konkrétně jednalo? Vzpomeneš si na název?
Žiletko, má lásko, což mě docela mrzí, poněvadž je to píseň z alba Stigmata, ale nedá se nic dělat. Špatnou věc člověk pustit do světa nechce, proto jsme si řekli, že se raději bez ní obejdeme, než bychom jí měli předělávat ve studiu.
Společně s vydáním alba plánujete atypickou koncertní šňůru s názvem Autentik Tour 2015. Můžeš přiblížit, v čem to bude neobvyklý oproti předcházejícím koncertům?
Věděli jsme, že akustické turné nemůžeme jet zase po půl roce se stejnou myšlenkou, tak jsme vymýšleli, promýšleli a vzpomněli jsme si na naše “bytové turné“, které jsme neuskutečnili asi tak tři roky, protože jsme to nestíhali. Jsme jedna z mála, ne-li jediná kapela, která byla schopná přijet do bytu fanouška zahrát a pokecat. Nicméně, pokusili jsme se tuhle myšlenku propojit a vymysleli turné. Je jiné v tom, že jsme si vybrali města a naši fanoušci měli možnost navrhnout, místo kde se ten večer odehraje. Nemuselo se výlučně jednat pouze o klub, mohla to být klidně i oblíbená hospoda, nebo bar. Což se mimochodem lidem velice líbilo, protože se můžou stát součástí organizování daného večera.
Bude Vás doprovázet i jiná kapela, nebo hudebník? Máte už stanovený program?
Jede s námi mladý písničkář, Thom Artway, o kterém je čím dál tím více slyšet. Je to šikovný kluk z Prahy. Potom i my budeme mít nějaké hraní a určitě tam chceme promítnout dokument, který děláme od minulého roku s Martinem Linhartem. A to taky tak úplně nevědomky do sebe zapadlo, jelikož jsme začali mapovat ne úplně obvyklá místa na hraní. Od parníku, dětských táborů až po koncert v Čáslavi pro piloty Gripenů. (smích) Nebude to běžný koncert, pódium versus jeviště, chceme si s lidmi popovídat, společně se podívat na dokument, který bude možné shlédnout pouze v rámci turné. Chceme to udělat jako setkání.
Kolik míst jste si nakonec vybrali?
Dobrá otázka, ono se to neustále nějak dolaďuje a mění. Stanovili jsme patnáct, nebo šestnáct míst. Brzy už to bude víceméně pevně dané, zatím je to v procesu řešení. V Praze jsme udělali výjimku a bude se hrát elektricky v Rock Café, navíc je tam nahoře malý sál, kde se dá promítnout dokument, takže se budeme střídavě pohybovat nahoře a dole.
Děkujeme za rozhovor Thomovi a těšíme se na vzpomínané turné!
