Rock for Churchill sice moc známý není, ale zato má něco do sebe. Malý a přátelský hudební festival obsahujíc velká jména jako třeba The Subways, The Parov Stelar Band, Anthony B, Dub Pistols, Dreadzone, Skyline, United Flavour, J.A.R. a spoustu dalších působí nenápadně, ale o to víc pak překvapí jak atmosférou, tak vystupujícími interprety.
Dva dny nabité kvalitní hudbou za dobrou cenu a navíc v Čechách? To se jentak nevidí. Jako plus určitě pokládám to, že toi toiky nebyly přeplněné. Když byl přeplněný člověk, nemusel stát dlouhé fronty. Dobrý výběr kapel. Poměrně krátká čekací doba na pivo. A všude to bylo blízko.
Mínus je určitě to, že se pití točilo do plastových kelímků, které pak létaly všude a válely se všude. Kdyby se raději podávaly vratné kelímky třeba za 50 Kč, ušetřila by se práce uklízečům, ekologové by uznaně kývali hlavou, a lidi, co si chtějí užít koncert, by se nemuseli bát stát v kotli bez deštníku kvůli létajícímu pivu. A kdyby DJ Stage nehrála tak nahlas, bylo by to taky fajn. A teď něco málo ke kapelám.
The Subways opět získali celé publikum. Ačkoliv já osobně jsem z nich byla trochu zklamaná, protože jsem postrádala jejich nestrojenou energii, akčnost, prostě něco, co by naznačovalo, že si to skvěle užívají a není to pro ně jen další z tisíce koncertů, který musí odehrát, ostatní si to očividně dost užívali. Dub Pistols a Dreadzone mě mile překvapili. Ačkoliv jejich hudba není úplně můj šálek kávy, neskutečně jsem si jejich koncerty užila. Umí udělat skvělou show a jejich hudba rozproudila krev snad každému, kdo na nich byl. Jsou to prostě řízci!
Nejvíc mě ale asi bavili překvapivě Fast Food Orchestra. Mají své mouchy, ale jejich hudba je příjemná k poslechu, energická a kluci se snaží a pořád zlepšují. Pamatuju si, jak mě iritovala jejich anglická výslovnost a jak jim občas ulítávaly zpěvy mimo tón. To všechno se ale dost zlepšilo a teď je řadím mezi mé nejoblíbenější české kapely. Má to energii, hudebně dobré, trojhlasy skvělé. Fastfoodi měli navíc skvělé intro. Outro bylo ještě lepší, kdy kytarista neúnavně (po čase už sám) tančil na předělávku Hey ya od Outkast – Gaaaanjaaaa.
Největším zklamáním pro mě byl The Parov Stelar Band. Taneční hudbu neposlouchám, ale electro-swing mi nijak nevadí, dokonce si ho sama i občas pustím – třeba Caro Emerald. Ale koncert The Parov Stelar Bandu mi přišel celý umělý. Když pominu nepříjemný vzhled zpěvačky, která zpívat sice uměla dobře, ale ani to tomu nepomohlo, tak co to je za band – zpěv, saxofon a kytarista, který střídá kytaru a basu? Všechny ostatní zvuky byly od Parova pouštěné z mixu. Ale oukej, je to DJ. Co ale nepochopím, proč všechny ty písničky jsou úplně stejné? Stačily mi první tři a už jsem nepotřebovala slyšet víc. Tomuhle druhu hudby jsem prostě ještě nepřišla na chuť a obávám se, že ani nepřijdu.
fotogalerie..
