Koncem roku 2011 vydal Drtikol demo EP Drtikol 2011, kde prezentoval vlastní tvorbu ve stylů modulu alternativního kytarového rocku. V červenci 2013 natočil Drtikol v bratislavském studiu LVGNC pod vedením producenta Dano Salontaye debutové album Pomalé děje, které vyšlo v říjnu 2013.
Dvanáct písní napsaných Liborem Nejedlím, vkusný booklet a další zářez na pažbě české alternativ rockové scény. To jsou první dojmy, které mě napadnou, když vzpomenu na okamžik, kdy jsem vložil poprvé CD Pomalé naděje do přehrávače.
Od prvního okamžiku bylo nad slunce jasné, ze texty písní jsou jen pro „dokreslení“ atmosféry, která bude hrát prim. Při poslechu prvních dvou písní Vlaky a Eskymácká jsem se v názoru utvrdil. Vkusné experimenty s kytarovým soundem a přesně vyladěné bicí korespondující s náturou linoucích se tónů. Každá píseň má svou “duši a atmosféru”. Přes to však na CD Pomalé naděje najdete momenty, kdy se spíš nudíte, než nadšeně hltáte nápaditost. Například v písních Melancholie a Finistere je v celku podobný motiv. Pouze jiné efekty a podobné tóny uchopené jinak. Při písni Seismograf, která patří k textově chudším, čekáte nějaké vyvrcholení…Ne. Nepřijde.
Tilburg west ovšem naopak patří k záležitostem, které se kapele vydařily. Píseň vyzařuje přesvědčivou atmosférou i přesto, že rytmická část kapely je dost utlumená a jednotvárná. Krásnou a melancholickou částí na debutovém albu Pomalé děje jsou právě pomalé děje. Nápad který patří do škatulky: Vkusné a nepřeplácané.
Při celkovém poslechu CD Pomalé děje je jasné, že lidé stojící za vznikem alba vědí, co dělat, aby vytvořili příjemnou atmosféru k poslechu a relaxaci. V žádném případě se nejedná o něco, co si pustíte každý den, ani o počin, který osloví všechny. Ale zcela určitě velkou část posluchačů orientovaných směrem, kterým se kapela vydala a navíc i ty, kteří mají rádi muziku, která navodí atmosféru. Pocity jsou něco, proč lidé hudbu píšou, interpretují a poslouchají. A je třeba říct, že kapele Drtikol se to podařilo do puntíku. CD Pomalé naděje je plné emocí, energie, kytarových zajímavostí, ale nechybí ani nádech jazzu a poezie. Celkový dojem, je však jen lehce nadprůměrný.
