Rozhovor s brněnskou partou Bombs from Heaven o tom, proč střídají bubeníky, co plánují dál a ještě spousta dalších zajímavých věcí…
Řekněte mi něco o vás od začátku.
Johny: Na začátku jsem byl já s Kubou…Pořád jsem tu já s Kubou, ale začínali jsme spolu v jiných kapelách. V Bombách byl ještě basák Mucho a bubeník Lukáš, kterej ale v dubnu 2011 odešel na mateřskou dovolenou.
Teď jsme tu ještě s basákem Pavlíkem a dneska poprvý s Martinem, který s náma odehrál teprve dvě zkoušky.
Pak u nás ještě zaskakoval bubeník z Rabies, Peťa /díky, kámo/.To byly taky dvě zkoušky a koncert.
Máme takovou tradici no, že bubeník má vždycky dvě zkoušky a pak rovnou na koncert :- )
Jinak hudebně je to jednoduchej, přímočarej punkrock. Žádný kytarový extra kudrliny, hlavně žádný moderní současný „detaily“.
A co, že ty bubeníky tak pořád střídáte?
Johny: Nás to baví :- )
Kuba: To je jako se ženou. Takový ambulantní vztah :- ))
Tak máte EPčko, to je vaše první?
Johny: Jasně, to je první, protože na druhý jsme se ještě nezmohli, protože střídáme ty bubeníci!
Kuba: Jo, protože měníme bubeníky.
Johny: Tím, že vlastně odešel Lukáš, který byl nejen člen kapely, ale i kámoš, tak se to všechno tak nějak protahuje. Ale 2.července budeme točit jednu novou písničku City is your home a když to půjde, tak na ní natočíme i klip. To bude takovej náš druhej studiovej exces, než natočíme konečně celou fošnu!
httpv://www.youtube.com/watch?v=e8pjNpvPCqA
Máte nějaký festivaly, kde vás můžou vidět lidi hrát?
Johny: No my tím, že hrajeme vlastně jenom chvíli, tak těch fesťáků moc není.
Máme spíš takový menší, lokální. Jeden z nich je třeba Moja dědina, přijďte se podívat, bude to 16. července v Morkůvkách…To je kousek od Blučiny, která je kousek od Brna :- )) A pak taky v Blučině, která je kousek od Brna a zároveň i kousek od Morkůvek. Tam bude open air akce nějaká! Letos to berem tak nějak jakože oťukávačku! Každopádně výborná každoroční akce je Fordsraz 27.8., letos 20.ročník! Jinak tam máme nějaký bikový závody, srazy americkej aut a tak!!!
Co se vám vybaví, když se řekne Sex, drogy a rock´n´roll?
Johny: Kuba.
Kuba: Pavel.
Pavel: Johny :- ))
Kuba: V dnešní době už to prostě nefunguje.
Johny: Jak říká Kuba, my jsme prostě revivalem na tyhlety všechny kapely. Z těch my vycházíme, netvrdíme, že jsme originální, právě naopak a jedem prostě stylem: Raz, dva, tři, čtyři – mladej, bouchni do toho!
Dneska vidíš, jak si mladý kluci koupí kytary a aparáty za sto tisíc, co dostali od táty, daj si kamaše pod prsa a šudlaj to jeden přesně jak druhej, jak podle šablony! A tvářej se, že objevili Ameriku!
Kuba si koupil kytaru první za pět stovek, roky na tom dřel, pak si koupil kytaru za tisícovku. a je na to strašně hrdej.:-)
My to děláme jak nám zobák narost a každej to má halt jinak! A jedem to po staru!
Nechcete zpívat česky třeba? Napadlo vás to?
Johny: Ne. Já byl vždycky strašně pro češtinu, je to hrozně bohatá řeč, ale pokaždý , když něco začnu skládat, tak mě to napadne rovnou v angličtině a ještě jsem se ani nesetkal s názorem, že by tohleto znělo líp česky a ani já si to nemyslím!
Pavel: Představ si, že bysme zpívali třeba: Tak jdem, tak jdem, tak jdem :- ))
Slovenština na tohle taky není tak úplně špatná, ale napsat českej text…To musíš fakt umět.
Kuba: Vem si, že pak zpívaj kapely o tom, že v kalendáři je sedmnáctýho…To je ta angličtina fakt lepší :- )
A chtěli byste bejt slavní, bohatí a všemi milovaní?
Johny ( zasněně ): Jooo….Nee , kecám. My to neděláme tady proto. My to děláme proto, abysme prostě hráli.
Je super vidět, že to ty lidi baví a pak ti někdo nabídne jít nahrát desku, ale nebudeme jako některý kapely, který to dělaj vyloženě jenom za tímhle účelem.
Chcem bejt svoji a mít svůj ksicht.
To je fakt, ne každá kapela má osobnost.
Johny: Přesně tak. A taky ne každá kapela má fištróna, ty nápady.
Pavel: A světelnej kabel :- ))
Johny: Ten máme my, to je geniální věc :- )
Kuba: Jako abys třeba zaujmul v zahraničí, to bys musel dotáhnout nějakej folklór…Čím chceš zaujmout? Rockem? To tady dělaj anglicky a americky kapely. Hip-hopem? Dobře, ten máme možná lepší než v jiných zemích…
Johny: My si tam hrajem to naše „bum, čvach, bum , čvach“ , tři, maximálně čtyři akordy, ale když to zahraješ energicky, hrneš to do těch lidí a hlavně to baví tebe, tak jako to baví nás, tak je to hned o něčem jiným.
My jsme se naučili hrát pro sebe. Já jsem dneska třeba měl děsně blbej den, ale pak vidím tady ty kluky, jsme spolu na pódiu a už je mi dobře.
Díky moc klukům za rozhovor a přeju hodně štěstí.
Pokud si chcete Bomby poslechnout nebo se dozvědět něco, co v rozhovoru nepadlo, zkuste navštívit jejich profil:
