,,Kači, pojedeme na Beatsy?“
Tahle nevinná věta znamenala 4 dny nespánku, vyčerpání a totální euforie. Já už věděla do čeho jdu, jakožto místní jsem vlastenecky byla na Beats for Love každý rok od založení 2013. Kačku jsem ale musela zaučit. Takže jsme si první den stáhly B4L aplikaci, která našemu neřízenému chaotickému putování po obrovském areálu Dolních Vítkovic dala směr. Po chvilce jsme se ale rychle zorientovaly a další dny už nás vedlo naše hudební srdce, pubertální hravost a věčně neutišené chuťové buňky.
Sedíme ve vlaku směr Ostrava: ,,Barčo, a co tam vlastně bude hrát za hudbu?“. Chvilku jsem si říkala, že jsem ji fakt měla nechat doma, ale o to menší zábava by to celé bylo. Výzva přijata. Ukážu ti, ty pražando, můj rodný kraj a co my v té Ostravě vlastně umíme. Že děláme i velké věci, s velkým srdcem.
To srdce bylo logo, které zastřešovalo celý festival a ne nadarmo. Kamil Rudolf, ředitel festivalu, spolu s celým týmem organizátorů i veškerých Staffs do toho dali opravdu vše. Hned zprvu bych všem těm malým i velkým pomocníkům, kteří to měli celé pod palcem, chtěla obrovsky poděkovat. Good job boys, vaše práce je vidět.
Beats for Love díky vám stoupá do výšin. Chceš pivo? Nebo na toiku? Dej tomu jen minutku a tvé potřeby budou uspokojeny. Fronty byly minimální, výčepů dostatek, počet stánků s jídlem netřeba zmiňovat. Bolí tě nohy? Nebo máš hravou? Chill zóny s barevně osvětleným posezením nebo beer pong a kolotoče is calling you.
,,Když se ztratíme, tak Tě nenajdu! … Jé, koukej! Meeting pointy.“ Velká pomoc pro zorientování nás opilých a unavených. Big thumb up pro toho šikulu, kterého tohle napadlo.
Davy nám nikdy nevadily, ale tyhle v areálu jsme přímo milovaly. Nepřestali jste nás udivovat. Fakt jste si se sebou vyhráli a vyzdobili se. Od oblečených neoblečených gogo tanečnic, přes anime fanoušky až po jezdce na drakovi. Nafukovacím. Hrálo to všemi barvami a právem jste z toho udělali karneval, kde je veškerá výstřednost vítána.
Snažily jsme se setkat se s DJs napříč všemi styly a ukázat vám je tak i mimo mixák. Na některých bylo vidět soustředění a koncentrace, na jiných naopak vůbec nebylo poznat, že za chvíli předstoupí před ten obrovský dav. Všichni byli ale upřímně milí, a vstřícní. Někdo sice prohodil jen pár vět, ale jiný nás rovnou pozval na panáka…. ,,Hey girls, nice to meet you! Do you wanna a cup of special coffee?“ No jasně, fešáku, to víš že si s Tebou dáme, a pak ten rozhovor. Vy, kdo milujete Netsky, tak vám říkám, že máte důvod ho milovat zase o kousek víc. Přesně ty radostné emoce, které jsou v jeho hudbě, jsou naprostým odrazem jeho charismatu.
Video s interprety jako důkaz!
U každé stage byl trochu jiný a kouzelný svět. Dohromady jich bylo 14. Popíšeme vám pár z nich.
- Reggae jungle zasypána pískem ve kterém si nejeden labužník udělal pohodlí a koukal na pódium prorostlé zelení a rasta barvami.
- Doslova devastující Devastator hardcore stage, u které nám resonovaly veškeré orgány.
- Pulzující Drum and bass stage byla zastřešená pro případ čehokoli.
- Komorní micro stage pražského clubu Chapeau Rouge, kde jsme stály přímo vedle DJe.
- Beefeater stage s barem pod mixákem a pevně vyhraničeným čtvercovým územím, to byl svět sám pro sebe.
- Psychedelické barvičky a výzdoba u Psytrance stage si kdekoho podmanily.
- Excelent stage byla takticky v průchozím bodě k hlavní ING Love stage s největšími headlinery. Zastavil se tady snad každý. V tom uklidňující zeleném koutku hrála naprostá směsice, počínaje songů Skrillexe přes DJ Wiche až po Pomádu.
- No a ta hlavní stage? To byl hudební Eden kde se našel prostě každý. Na světelných efektech jsme mohly oči nechat a srdíčko nám plesalo blahem.
Co ale chceme zmínit na závěr, když máme tu možnost, je malý a přátelský apel. Užívejte si, bavte se, dejte si ten fesťák naplno, ale s rozumem. Bývá horko, spousta ruchu, málo spánku, málo vody nebo jídla a ono se to může podepsat. Žádná sranda nestojí za to, aby se vám něco stalo.
Shrnuto a podtrženo, já jsem totálně nadšená a každým rokem stále víc překvapená, kam se tenhle fesťák dá ještě posunout a vylepšit. Jen pro příště už si sandálky vážně nevezmu.
A Kačka? Užila si svoje poprvé na 110% a že to bylo „helé neskutečný“. A má pro vás radu na příští rok, která zní: Kupte si jízdenku na vlak zpátky do Prahy včas, jinak tady zůstanete trčet do pondělí, jako letos ona.
