Crash Road: „V současné době máme zatím nejlepší a cílevědomou sestavu!“

foto: archiv_Crash Road

 

Rocková skupina Crash Road stále na něčem pracuje a není divu, že jejich jméno je v brněnských klubech dost výrazné. Podzimní turné po větších městech bohužel museli odložit kvůli zdraví zpěvačky. Momentálně je vše v pořádku a kapela může v klidu koncertovat. Trochu informací o kapele a trochu o soukromí jsem vyzpovídal kytaristu a frontmana kapely Jana Brychtu.

 

Ahoj Honzo, mohl by jsi pro posluchače představit skupinu Crash Road, jak dlouho hrajete a co to je za styl, pokud se to dá k něčemu přirovnat a hlavně aktuální sestava.

Ahoj, jsme z Brna, kapela vznikla někdy v listopadu roku 2007. Vždycky jsme chtěli hrát tvrdou a zároveň melodickou hudbu. Škatulkama jsme se nikdy moc nezabývali. Ale nejbližší pojem pro naši muziku je rock-crossover. Začátky byly stejně jako všude těžký. Neměli jsme pořádně svoje vybavení ani zkušebnu. Všechno jsme si museli půjčovat. Naše první zkušebna byl přístavek na střeše jedné továrny v Židenicích. Byla v šestém patře, do pátého jezdil výtah, který dělal takové zvuky, že každá cesta vypadala jako ta poslední. V létě tam bylo 40 stupňů a v zimě zase 5. Když na tu dobu vzpomínám, tak to ale bylo fajn. Od té doby jsme se nevyhnuli několika změnám v sestavě. Vystřídali jsme 3 basáky a jednoho bubeníka. V současné době máme zatím nejlepší a cílevědomou sestavu. Začalo se jinak skládat, jinak pracovat a je to znát. / Zpěv-Zuzana Chudáčková, kytara-Jan Lenny Brychta, basa-Pavel Lasnovský, bicí-Martin Zháněl /.

 

Kolik jste už toho natočili? V jakém studiu jste natáčeli?

Na kontě máme 2 dema a jedno CD s názvem Sugarbox, které dnes ale považujeme taky za demo, jeden singl a v těchto dnech dokončujeme novou fošnu, kterou jsme natáčeli ve Faust records.

 

Jaký interpret inspiroval ve Vaší tvorbě tebe a také zbytek kapely?

Každý máme rádi trochu něco jiného, ale jsou kapely, na kterých se shodneme a které nás určitě svým způsobem ovlivnily všechny. Například Korn, Slipknot, Bullet for my Valentine, Limp Bizkit, Blink 182, SOAD, In this Moment, Guano Apes, Stone Sour, Lostprophets atd…

 

Zpíváte jedině anglicky, vidíš to jako výhodu nebo nevýhodu? Neuvažovali jste zpívat česky?

Vše má své pro a proti. Anglicky zpíváme z estetických důvodů. Angličtina v téhle hudbě zní lépe než v češtině. Samozřejmě jsme uvažovali o češtině, ale to je na delší debatu.

 

Kdo píše texty a o čem jsou?

Texty dělám já, Martin a Zuzka. Na novou desku nám několik textů napsal náš kamarád, muzikant, zpěvák a textař Filip Drlík. Texty jsou osobní záležitostí zážitků, pocitů a rozpolcenosti. Máme texty o přátelství, závislosti, o životě….

 

Jaký názor mají Vaši blízcí na muziku, kterou děláte?

Co se názoru týče, nikdo z nás nemá v rodině nějak moc pravověrných rockerů, kteří by tomu fakt rozuměli a holdovali tomu. Na druhou stranu tu podporu i přesto víceméně máme.

 

Zúčastníte se hudebních soutěží? Pokud ano, můžeš se pochlubit nějakými výsledky?

Zúčastnili jsme se již několika soutěží a pár jsme jich i vyhráli. Např. Česká rocková liga, Radegast Líheň, RockMax 12…

 

Jaký máš názor na hudební soutěžu typu Superstar či Talent?

Podle mě Česko a Slovensko vlastně ani moc talentů nehledá a všechno je to jenom otázka peněz. V letošním ročníku talentu se prakticky už neobjevilo nic extra, co by člověka posadilo na zem. Hlavní bylo udržet diváky u televize. Nejsem si ani jistý, jak moc velkou váhu má názor odborné poroty, která je schopná vychválit do nebes velké množství především hudebních výkonů, které jsou spíše podprůměrné. 90% lidí, kteří těmi soutěžemi prošli, to vlastně nikam nedotáhli a dnes po nich neštěkne ani pes.

 

Jaká věková hranice chodí na Vaše koncerty?

Připadá mě, že ta pozitivní reakce je tak půl na půl holky/kluci a věkově je to plus mínus od 15 do 30 let. Naše songy nejsou vyloženě orientovaný na určitou skupinu lidí, tak si to najde fandy všude možně. Jak jsem říkal, hodně se nám míchalo sestavou a to mělo taky velký vliv na to, jaká hudba se momentálně skládala, takže jsou v repertoáru věci rockovější, věci punkovější, věci tvrdší metalovější …, uvidíme, kdy se to ustálí.

 

V polovině roku měla zpěvačka Zuzka zdravotní problémy, můžeš vysvětlit čím konkrétně trpěla a jak je na tom teď?

Jj, to bylo takový zdravotně blbý období pro nás pro všechny z nás. To byla sranda! Všichni jsme měli něco, ale Zuzka to odnesla poměrně dost. Do uší chytla tinitus, což je vlastně takový neustálý praskání, vrnění nebo znění nějakého tónu v uchu. Měli jsme docela strach. Tento handicap má sice hodně muzikantů, ale u zpěváka je to fakt špatný. Naštěstí šlo o dočasnou záležitost a Zuzka se z toho dost vysekala a dnes je na tom docela ok. I když na uši už je mnohem opatrnější.

 

Změnil bys něco ve vašem repertoáru, kdybys mohl?

Pořád něco měníme ☺!

 

Členové kapely už pracují nebo ještě jste školou povinní?

Jediným studujícím členem jsem já a studuji Hudební vědu na Masarykově univerzitě, ostatní jsou pracující. Basák Pája bude příští rok nastupovat na stavební fakultu VUT, kdy se před dvěmi roky na studium vybodl a teď je mu to líto, tak to chce dodělat.

 

Kdo se stará o Vaše webové stránky?

S tímto vším měla dřív hodně práce hlavně naše manažerka. V současnosti si ale tyhle organizační věci bereme v hodně případech do vlastní režie a většinu si snažíme šéfovat sami.

 

Při koncertech zpěvačka Zuzka vystupovala v bílých šatech, to byla image Zuzky nebo celé kapely?

Tyhle šaty, to už je minulost. Shodli jsme se, že je to zbytečnost a že bychom měli hlavně vypilovat hudbu a nějakou detailní image řešit až pak. Navíc tyhle konkrétní šaty asi moc nekorespondovaly s tím, co skutečně hrajeme.

 

Co bys vzkázal Vašim fanouškům a co pro ně chystáte do budoucna?

Co říct? Snad je asi všechny poprosit o trpělivost. Jsme teď trochu zamotání v množství práce, ne všechno jde tak lehce, ale makáme na tom. Momentálně se snažíme kapelu konečně zformovat do nějaké výsledné kvalitní podoby se vším všudy a není to všechno tak jednoduchý, jak by mohlo být. Takže, stay tunned!

 

Díky za rozhovor Honzo.

Není zač.