Máme tu nové album české folk-rock´n rollové bandy Ticho de Pre Cupé band, nesoucí název CIRKUS a čítající dvacet skladeb, které jsou v poměru padesát na padesát rozhozeny na dvě CD s podtituly AKROBATKA a BŘICHOMLUVEC.
Seznam skladeb :
CD 1
Cirkus, Holky s věkem nehubnou, Diskokoule, Lída Baarová, Miláček, Tromba Marina, Zejtra, Už se chovej slušně, Vizionář, Motýlek
CD 2
Back in the ČSSR, Chladný jako stroj, Mravokárný blues, Ach moje drahá, Emofolk, Internetová óda mladého nesmělého chlapce, Useň, Srdcebol, Do sedla, Vojácká balada
Nazvat Ticho de Pre Cupé band folk-rock´n rollem je rozhodně minimálně diskutabilní, ne-li zavádějící. Jestliže to neplatí o jejich předchozích počinech, o nové desce to platí dvojnásob, jelikož téměř každá z písní má v sobě prvky nejrůznějších stylů a tudíž by se daly pěkně škatulkovat.
Celé dvojalbum je nastartováno humorně pojatým, více než minutovým intrem Cirkus, na nějž vzápětí navazuje píseň Holky s věkem nehubnou, která víc, než čímkoliv jiným, vyniká velice trefným textem o čemž každopádně svědčí už jen její název. Podobně je na tom i emaře zesměšňující Emofolk anebo Miláček, v němž, jakožto jediné písni celého alba, je možné slyšet určité prvky stylu „Indie“, kterým kapela charakterizuje část své tvorby na svém MYSPACE profilu. Zrovna s MYSPACE, stejně jako s ostatními sociálními sítěmi, velice úzce souvisí Internetová óda mladého nesmělého chlapce, aneb odstrašující, nicméně nesmírně výstižný popis procesu socializace dnešní mládeže. Vlastně nejen mládeže…
To nejlepší z celé desky je posluchači servírováno v podobě skladeb Ach moje drahá, nebo Lída Baarová, která skvělým způsobem evokuje atmosféru barů Divokého západu. Obdobnou cestou, ale rozdílnou tématikou, zaujmou i skladby jako Už se chovej slušně, punkově našlápnutá Useň a především Vizionář znějící trochu jako klasická diskotéková vypalovačka z dob socializmu. Neutrálně laděné kousky typu Zejtra či Motýlek mohou vyvolat lehké pocity rozmrzelosti, to však senzačním způsobem balancuje srdceryvný Srdcebol a dle mého názoru i nejenergičtější věc celého dvojalba nesoucí název Vojácká balada, která celé cirkusové představení zakončuje.
Jako nejvíce „nemastný-neslaný“ úsek celého CD osobně vnímám písně Chladný jako stroj, Diskokoule, Mravokárný blues, Back in the ČSSR anebo Do sedla. Obzvlášť poslední dva jmenované výtvory mi jdou vyloženě proti srsti, jelikož jsou laděné v duchu country, vůči němuž trpím jakousi vrozenou averzí. Při jejich poslechu kdekoho určitě napadne : „Country?! Tak to ruce pryč!“ Vytrvá- li však daný jedinec až do konce, odměnou mu bude velká porce humoru a jedinečnosti, kterou Ticho de Pre Cupé band díky své tvorbě typu německého „Eintopfu“ (mám na mysli ten „pokrm“) bezesporu disponuje. I přes občasný dojem nepromyšlenosti některých písní a to jak po stránce hudební, tak i z hlediska textů, jde však o desku vysoce kvalitní, při jejímž poslechu si mnoho fanoušků české hudby přijde na své. Do budoucna popřejme těmto talentovaným muzikantům s obrovským potenciálem hodně úspěchů, inspirace a především zábavy při propagaci toho, do čeho dali tolik potu a krve.
