Jsou to asi tak dva tejdny co KARMAGEDDON zasáhl Zemi v plný síle. Reakce jsou, světe div se, rozporuplný – někdo jásá, jiný zas s třesoucí se bradou a nudlí u nosu zběsile zahrabávaj svoje dancing shoes, tolik ošmajdaný při poggování na Moonrats, načež začli SUNSHINE obviňovat z pokusu o zařazení se do radiovýho mainstreamu. Že nevíte k čemu se máte přiklonit? Buďte v klídku – today is finally the day, kdy tomu příjdem na kloub †
Seznam skladeb:
Today (Is Not The Day), Seven Sins, Seven Signs, NFNY, The Echoes, Crimson Curse, Night Is On Fire, Poltergeist, Karmageddon, Astrogen Nostalgia, We Carry A Third World Briefcase
Pokaždý když SunZ přijdou s něčím novým, je to jiný (což je btw. jeden z hlavních důvodů, proč maj celý ty léta svý místo v mým playlistu.) Tím že je to jiný, vznikaj mnohdy opovrhlivý prohlášení ze strany v uvozovkách skalních fans, který tvrděj, že „už to není co bejvávalo“. Blik, vole! Jasný že to není co bejvávalo, tohle snad dojde každýmu, kdo si alespoň ab und zu přečte nějaký to interviewčko s Kayem B, kde se dost často píše o SunZ a jejich názoru na progress v hudbě, očividně ale schopnosti některejch individuí značně přeceňuju. Neva, alespoň máme objektivní představu o tom, co za slepičí mozečky ti v uvozovkách skalní fans jsou.
Chalani nezklamali ani tentorkát, opět je to jiný – je to pomalejší, hlubší, syrovější, temnější, kytarovější, zvukově přitažlivější a hlavně přirozenější. Kdo měl možnost slyšet VELVET SUICIDE nebo MGKK TELEPATHY, bude možná tušit co timhle mám na mysli – prostě konec chůze přes mrtvoly, žádný tlačení na pilu, kluci to tentokrát jednoduše všechno bez většího přemejšlení vyblili a teď se smíchem sledujou, kolik lidí do toho šlápne a kolik jich naopak se zhnusenym ksichtem udělá delší krok, aby se týhle loužičce vyhli. Zkrátka jinej přístup, kterej se podepsal zejména na návykovosti celý desky aneb tlačítko REPLAY dostávalo, dostává a bude dostávat zabrat.
httpv://www.youtube.com/watch?v=G1HnOqym-Yg
Ano, je to tak, KARMAGEDDON mě zničil a způsobila to právě ta návykovost. Narozdíl od MGKK, kterej jsem si doposud pouštěl kvůli rychlýmu a chytlavýmu tempu, vyhrává v tomdle případě melancholie, ukvílený kytary, back-vokály, který dokonalým způsobem zakrejvaj nešvary Karlova zpěvu a čarovný zvuky tamburín prokládající největší pecky celýho alba, jako třeba Seven sins, Seven signs, The echoes anebo pilotní singl Today (Is Not The Day). Nejzajímavějc pojatá je poslední, hodně uřvaná We carry a third world briefcase, ve který jako by kastrovali JUSTINA PEARSONA a která zároveň nechává posluchače, aby si pohrával s myšlenkou, že takhle bude možná znít další deska. Nebudu ale předbíhat – jediný, co se dá v tendle moment s jistotou říct je, že SunZ budou zas kousek někde jinde, protože „dneska není dneska, ale dneska je včera, dnes a zítra.“ Hezky řečeno Karle ☺ Over and out.
