„Chci vás umlčet, aby vám nic z našeho představení neuniklo!!!“
Prý jsi během práce na svém albu zažíval velmi těžké chvíle. Jak se cítíš dnes?
Ano, to je pravda. Práce ve studiu bývá náročná; člověk je tam sám a musí se potýkat se všemi těmi problémy, kdy mu něco nejde… Může to být občas vážně hodně depresivní. Ale teď, když už je to hotové a zkoušíme všechny ty skladby na naše turné, mám z toho velkou radost a moc mě to baví.
Jak jsi v současné době, kdy album můžeš poslouchat a užívat si jeho live podobu, spokojený s výsledkem?
Když jsem byl v pracovním procesu, stále jsem chtěl na skladbách něco předělávat. Věděl jsem o místech, která by šla ještě vylepšit, udělat jinak. Ale můj parťák a teď zároveň i můj tour manažer, který mi při práci na albu hodně pomáhal, mě přesvědčoval, že už je to dostatečně dobré. Odjel jsem si tedy vyčistit hlavu na dovolenou. Když jsem se po několika měsících vrátil a poslechl si to, začal jsem si to myslet taky. Teď se mi to líbí a jsem s tím spokojený.
Na turné k albu Walls jsi říkal, že to není úplně tradiční, živý koncert, protože jsi během jeho skládání nemyslel na to, že bys hrál skladby s kapelou a tím pádem jste byli hodně svázaní. Jak to bylo te? Přizpůsoboval jsi během tvůrčího procesu skladby jejich budoucímu živému provedení?
Haha, chápu, že se na to ptáš. Kdysi to bylo dokonce tak, že jsem jezdil a prezentoval svoji hudbu s laptopem, ale nepřizpůsoboval… Finální podoba skladby má normálně osmdesát stop, což je šílený, protože jsme čtyřčlenná kapela. Kdybych produkoval skladbu s tím, že nás ji bude hrát tak málo, měla by dohromady osm stop. Pak je to jednoduché, protože naživo používáš pouze ty nástroje, které jsou na nahrávce. Ale my jsme se nechtěli takhle omezovat. Prostě jsme seděli ve studiu a jamovali a moc jsme neřešili, jak to dopadne. Netušili jsme tehdy, kolik lidí nakonec bude na pódiu, tomu jsme se začali věnovat až později. A samozřejmě nám to pak způsobilo i nějaké problémy. Ale je to všechno hotové a připravené, což je důvod, proč mám teď tak dobrou náladu.
Překvapuje mě, že jste jen čtyři…
Ano, jsme. Ale součástí týmu jsou ještě zvukař a osvětlovač. Vnímáme to víc jako kompletní show. Každopádně, všichni muzikanti jsou na pódiu po celou dobu velmi zaměstnaní, každou chvíli hrají na jiné nástroje, protože nechceme vůbec používat počítač, ale dát to všechno doopravdy naživo. A fakt je to ve čtyřech lidech možné, i když jsem si to nemyslel. Občas to sice dopadá tak, že jeden z muzikantů hraje během jedné skladby na více nástrojů, ale funguje to. Je to velmi organické.
Je cílem této show lidi roztancovat a pobavit, nebo je spíš chceš naladit na „hlubší“ notu, nechat je přemýšlet?
Rozhodně to druhé. Během posledních pěti let jsem musel odehrát spoustu tanečních show. I když jsem nikdy nebyl „taneční umělec“, náhodou jsem vždycky skončil v tanečním klubu. Bylo to zábavné, ale zároveň jistým způsobem omezující – v téhle pozici musíš stále myslet na to, že by se lidé měli hýbat a bavit. S novou deskou nechci na tyhle věci vůbec myslet. Ta vystoupení budou hodně jemná a tichá. Dokonce plánujeme hrát v divadlech, kde budou lidi sedět a dívat se. To, co chci určitě udělat, je každého umlčet, aby mu žádný moment z našeho představení neuniknul.
Změnily se během těch let, co děláš hudbu, tvoje hodnoty? Hledáš teď v hudbě něco jiného než kdysi?
Ani ne, vždycky jsem v hudbě hledal nové zvuky a nové výzvy. Samozřejmě se ale změnil můj hudební vkus; před pěti lety jsem byl více orientovaný na elektronickou hudbu. Dalo se tam neustále nacházet něco nového, generovalo to nové zvuky a to jsem na tom měl hodně rád. Ale myslím, že dneska už je to skoro všechno nalezeno. Proto mě teď baví spíše ty staré přístupy nahrávání, znějí víc organicky a lidsky. V tom je asi ten rozdíl. Způsob přemýšlení mám ale stále stejný – neustále se snažím nalézat něco nového, protože mě věci velmi rychle začínají nudit.
Co pro tebe v současné době znamenají technologie?
Je to prostředek, jeden z nástrojů. Když jsem začal tvořit hudbu, byl to pro mě základ, protože jsem dělal čistě elektronickou hudbu. Ale dneska, jak jsem říkal, je to „jen“ jeden z nástrojů, který používám.
Ještě k technologiím – myslíš, že technologie formují lidi, nebo je to naopak?
To je jako ta otázka, o slepici a vejci (haha). Je pravda, že technologie stále více diktují životní styl lidí, v současné době se na ně hodně spoléháme a každý z nás je na nich nějakým způsobem závislý. Možná to je další důvod, proč se teď od nich snažím trochu vzdálit. Většinu svého života jsem strávil s počítači. Kdyby počítače najednou zmizely, ztroskotal by celý můj způsob komunikace. Ne, že bych chtěl začít psát dopisy, jako kdysi.. Právě teď jsem v přírodě, na výletě na motorce. Tím chci říct, že se snažím svůj život balancovat, abych nebyl technologiemi úplně pohlcen.
Už víš, čemu se budeš věnovat po návratu z turné?
Jediný plán, který teď mám, je další spolupráce s Modeselektor. V zimě chceme odcestovat na nějaké hezké, teplé místo, tam se zavřít a pracovat na nové společné hudbě. Do té doby se ale produkování rozhodně věnovat nechci.
httpv://www.youtube.com/watch?v=I52tZhRqtHY
Praha bude jednou z úplně prvních zastávek tvého turné. Je to náhoda nebo jsi k tomu měl nějaké konkrétní důvody?
Vždycky jsem měl Prahu rád, pokaždé jsem se tam setkal s velmi dobrým publikem. Lidé znají hudbu a řekl bych, že jsou v tomhle směru velmi vzdělaní. A zároveň je to pro nás snadno přístupná destinace, co se týče cestování – protože s sebou povezeme spoustu věcí, včetně klavíru, dáváme přednost tour busu před létáním. Takže ze všech těchto důvodů je to právě Praha. Je to krásné místo, jsou tam skvělí lidé a my k vám můžeme přijet se všemi věcmi, díky kterým budeme schopni předvést naší show v plné parádě.
