Vyzpovídali jsme kapelu Reverends. Zeptali jsme se, co a jak mají v plánu a jak se těší na klubovou sezónu!!!
Ahoj kluci, muzikanti jste sice zkušení, ale Reverends není úplně profláklá kapela, tak se pro začátek čtenářům představte.
Kapela vznikla v roce 2008. Ještě před založením kapely si všichni její členové prošli pár let méně či více známými či dobrými bandy, a tak se dá říci, že do toho šli s jasným cílem a představou o směřování kapely, aniž by do Reverends tahali jakési „dětské“ nemoci, které se vždy vyskytují především u mladých začínajících kapel, jako je třeba přebujelé ego, rádoby experimentování s originalitou končící hádkami a nepochopením nebo klasická lenost a úpadek do stereotypu. Samozřejmě si jako každá kapela prošla několika personálními změnami, než si všichni sedli jak lidsky, tak hudebně. V současné sestavě jsme dobrá a sehraná parta.
Abych to shrnul, Reverends mají jednotnou představu o tom, jak má vypadat rock’n’roll 21. století, aniž by ho deformovali, a tu se snaží nahlas předat všem lidem dobré vůle.
Vaše debutová deska z loňského roku Hate, Jesus, Violence, Scream je komplet k dispozici na Bandzone. Jaké jsou ohlasy od fanoušků?
Více než dobré, což nás samozřejmě neskutečně těší a motivuje posouvat se dál a držet pospolu. Když vidíš, že se někomu upřímně tvoje dílo líbí, je to jeden z těch hrdostí se naplňujících pocitů zadostiučinění.
Album je kompletně v angličtině, a přestože je úspěšné, chystáte se na velkou změnu, a to na češtinu. Co vás k tomu vede?
Na začátku kapely jsme vycházeli z dnes již prakticky klasiků světové rockové hudby – Guns’N’Roses, Aerosmtih nebo třeba i Led Zeppelin. Angličitna byla tak pro naši hudbu více přirozená, vůbec jsme to ani nemuseli řešit, byla to automatická záležitost. Kapela se ale vyvíjí, máme rádi české kapely a české texty a koneckonců jsme Češi a čeština je krásný jazyk, tak proč nedělat české texty? Zkusili jsme udělat náš první český song Letím a hle, je to pecka.;) Věříme, že se bude líbit všem, kterým se líbí i naše anglické vypalovačky.
Bude změna i v něčem jiném? Nebo si už složení Reverends sedlo na zadek a pojedete ve stylu první desky?
Sedlo na zadek. Styl a směr jsme jasně definovali na naší první desce. S klukama držíme pospolu a dokážeme se dohodnout, co a jak chceme. Je jasné, že české texty vyznění kapely trochu změní, nicméně It’s Evolution, baby!
Máte za sebou i první videoklip. Na jakou písničku a jaké bylo natáčení?
Bylo hned jasné, že klip uděláme na song, který je pro nás nejtypičtější a který by nás měl jaksi představit. Tudíž pilotní skladba alba Hate byla jasnou volbou. Syrová, mrazící a úderná a takový je i klip.
Jinak natáčení bylo perfektní. Sranda, kozy, světla, kamery, kozy, sranda. Kluci od filmu měli své představy a moc nás bavilo, jak se filmařina propojuje s muzikou. Přece jenom tyhle dvě oblasti mají k sobě hodně blízko a po natáčení jsme si v kapele museli notovat nad tím, jak jsme šťastní, že tohle děláme, to je to, co nás baví, a hlavně jaké příležitosti nám Reverends přináší. Tím nemáme na mysli „jen“ předávat naši hudbu z pódií, ale i to poznávání skvělých prací, míst a lidí ze zákulisí. Od kluků z produkce klipu přes Jendu z Ústí, co nám natáčel placku, až k pořadatelům koncertů a spřátelené kapely.
Je těžké vymyslet téma na klip? Zkusíš ho stručně popsat?
Těžké je vymyslet prvotní nápad, který by stálo za to rozpracovat. Když na tom děláš s lidmi, kteří vědí, jak na to, tak se spustí lavina nápadů a hlavně je už na čem stavět.
Klip měl být původně více výpravný, více příběhový. Ve výsledku je ale takový, jak jsem uváděl někde výše, tedy jako song Hate sám, mrazivý, úderný a syrový, oproštěný od nějakého bližšího vysvětlování či moralizování. Hraje více na pocity diváka než na logiku věci. Myslíme si, že je hodně působivý. Jsme zvědaví na ohlasy.
Začínáte expandovat na jedny z nejlepších festivalů (Masters Of Rock, Sázavafest apod.), o což se snaží některé kapely usilovně řadu let. Máte rádi festivaly?
Milujeme je. Festivaly jsou v dnešní době pro kapely jednou z mála příležitostí dát o sobě opravdu dobře vědět a oslovit větší publikum. Navíc ten kopec bžundy – alkohol, slunce, hudba, sex a všichni se chtějí bavit. Co víc si přát?
Skončili jste stříbrní v soutěži Naděje Beatu. Co říkáte na takový úspěch?
Lepší je být druhý než třetí, ví i Leoš Mareš, ale první místo nám uniklo o takový kousek, že to trochu zamrzí. Každopádně všech přijatých hlasů si moc vážíme a jsme rádi, že jsme jeli pár týdnů v prime time jednoho z největších českých rádií. A mejdan ve Vagonu byl taky dobrý☺.
Chystáte se ještě na nějaké další soutěže? V době, kdy je podobných soutěží nespočet, je vítězství pro kapelu ještě takovým posunem?
Rozhodně není, ale zase je to jedna z dobrých příležitostí, jak o sobě dát vědět. Zvlášť pokud se jedná o takovouto tradiční „velkou“ soutěž. Samozřejmě se určitě ještě v nějaké soutěži ukážeme, ale nemyslíme si, že to je ta cesta, kterou na sebe budeme primárně upozorňovat. Raději využijeme příležitosti festivalů a co nejpočetnějšího hraní. Věříme, že když tohle budeme dělat dobře, lidé si nás sami najdou i bez nálepky „Vítěz jedné z miliardy nepodstatných soutěží“.
Co chystáte na nastávající klubovou sezónu?
Že by hraní v klubech? Určitě hraní v klubech. Jen v Praze máme již nyní nachystáno Roxy, Futurum, Rock Café a snad i Hard Rock Café. Křest videoklipu bude jednou ze stěžejních akcí. Podrobnosti samozřejmě včas zveřejníme na našich profilech na Bandzone a Facebooku, takže povinně sledovat!
Vzkaz pro čtenáře:
Nezatracujte mladé kapely, často vám mohou přinést poctivější zážitek a hudbu než profláknutí matadoři ze stadiónů. Choďte na koncerty všeho druhu, nikdy nevíte, co tam na vás vyskočí!
