Autor: Marie Hartmanová
Manažer, produkční, organizátor, textař, muzikant. Toto je částečný výčet povolání jakými by se dal Martin Řehoř nazvat. Dne 20.2.2010 se v kutnohorském klubu Planet Music konala další zastávka v rámci tour UDG a O5&Radeček. Nám se při této příležitosti povedlo tohoto člověka mnoha povolání vyzpovídat. Proč se mu říká Cerveza? Jak to má s nadacemi? Komu pomáhá? A ještě něco navíc, to je vše, co nám na sebe Martin v krátkém rozhovoru prozradil.
Kde se zrodil prvotní nápad založit agenturu Wink? M: Tak v podstatě agentura Wink byla původně reklamní agenturou. K „showbusinessu“, vedla cesta spletitá. Hrál v kulturně osvětové deformaci, která se jmenuje Visací Zámek Revirvál. Dokonce jsme svého času díky štvavé kampani obsadili 22.místo ve Zlatém Slavíkovi. Byli jsme na Frekvenci 1 s Karlem Gottem a tak jsem si říkal, on je ten showbusiness vlastně celkem sranda. No a pak mě oslovili kluci z Rybiček, tehdy ještě Banánových Rybiček, jestli bych jim nějakým způsobem nepomohl. Shodou náhod jsem za půl roku od onoho oslovení dostal nabídku na post produkčního Sázavafestu Nejsem génius ani člověk s vysokou manažerskou, vše jsem učil systémem pokus omyl, chce to prostě věřit tomu co děláš a mít dostatek štěstí
Když jsi mluvil o VZ Revirval, slyšela jsem, že chcete skončit? M: Ne, my jsme naštěstí už několikrát skončili, ale touha chlapců masturbovat své ego na pódiu je silnější, než jejich soudnost, takže čas od času se nechám přemluvit a vystoupím.
V současné době máš pod sebou pět kapel. AIM, Green Frog Feet, L.O.S, Mandrage a Rybičky 48. Chystáš se v nejbližší době přibrat nějakou další kapelu? Podle čeho si vybíráš kapely? A proč sis vybral Mandrage? M: Ještě v podstatě pomáhám P.J.Rybovi, jednomu z nejlepších jazzových basáku světa. Snažím se kapely už nepřibírat, protože si myslím, že bych pak neměl sílu na to dělat svoji práci dobře. S Rybičkama jsme začal, Lure of Senses, či chcete-li L.O.S, jsou kutnohoráci a kamarádi. Pak přišlo oslovení od německých Green Frog Feet, posléze oslovení od italské kapely AIM, kterým pomáhám v České republice, na Slovensku a případně v Polsku. Mandrage mě oslovili zhruba před půl rokem, vzal jsem si čas na rozmyšlenou a nakonec kývnul. Jednak se mi líbí muzika, kterou dělají a taky to, že je to kapela, která na sobě chce pracovat a má pokoru k tomu co dělá, což je strašně důležitý. Kapela bez schopnýho managera to má hodně složitý a stejně i nejlepší manager stěží něco zmůže s kapelou, která by jen čekala se založenýma rukama až se dostaví úspěch.
Takže vlastně si kapely vybírají tebe a ne ty kapely. M: Já těch oslovení mám každý rok spoustu. Oslovují mě různé kapely, ale já jsem uzavřel takovou nepsanou dohodu se svými kapelami, že další interprety nebudu přijímat. Důvod je prostý, chci dělat svoji práci dobře a kdybych měl pod sebou kapel patnáct, určitě k tomu nebudu mít dostatek sil.
Proč sis začal říkat Cerveza? M: Ta přezdívka pochází z dob, kdy jsem spolupořádal kongresy regionální anestézie. Zakladatelem tohoto lékařského oboru byl rakouský doktor Augustin Beer. Součástí prvního kongresu byla futuristická vize vývoje regionální anestézie a já jsem v této vizi vystupoval, co by Dr.Cerveza z daleké budoucnosti a tak mi ona přezdívka zůstala. Zpěvák či spíš, člověk s nejhlasitějším mikrofonem ve VZ Revivalu je jedním z „kolegů“ anesteziologů, a tak se přenesla přezdívka i do hudebního světa.
Nedávno jsi otevřel klub Planet. Jak vznikl název „Planet“? M: Já bych neřekl, že já jsem klub otevřel. To není moje zásluha. Jsem produkčním klubu. Byl jsem požádán o pomoc provozovatelem klubu Mirkem Hvězdou, jehož jméno do jisté míry vypovídá, o tom proč se klub jmenuje Planet.
Blíží se jarní Cervezafest, jak to bylo s datem? Bylo to datum zvolený schválně kvůli tvým narozeninám nebo vlastně náhodou, že sis řekl, tak šestého března tady udělám akci? M: Sezval jsem do kutnohorského Planetu kapely Mandrage, L.O.S, Imodium, VZ Revirvál, Civilku a další, o kterých vím, že jsou zárukou skvělé párty. Vzniklo to celé kvůli narozeninám. Normální lidí slaví v nejbližším okruhu přátel, rodiny, známých. Já jsem megaloman a slavím většinou v okruhu několika stovek známých.
Takže říkáš, že se nepovažuješ za normálního? M: Nepovažuji. To rozhodně ne, to bych si nedovolil.
Stál jsi u zrodu projektu Nejmilejší koncert tour, co ty a nadace? M: Myšlenka Nejmilejší koncert tour vyplynula z dlouholeté spolupráce s Alešem Burešem, ředitelem Dětského domova Býchory, který stál rovněž u zrodu tohoto turné, stejně jako moje pravá ruka Lucka Hájková. Samotný Nejmilejší koncert funguje už od r. 1992, co by projekt na podporu uměleckých aktivit dětí z dětských domovů. Talentované děti vystupují v regionálních kolech a pak v celorepublikovém finále. Přišlo mi, že je škoda, že děti vystupují jen před dalšími dětmi z dětských domovů, případně před donátory projektu. Když jsme viděl kolik je v dětských domovech talentovaných dětí, napadla mě myšlenka, že děti vezmeme do prestižních klubů, kde vystoupí na pódiu s profesionálním zvukovým i světelným aparátem a navíc po boku kapel, které znají z televize. Návštěvníci akcí, budou moci kromě zmiňovaných kapel, vidět i umění dětí z dětských domovů. Pro mě osobně je strašně důležitá zpětná vazba tohoto projektu. Když vidím, jak třeba ve zlínským klubu Golem vystoupí dvojice dětí, zatančí v rockovým klubu latinskoamerický tance a plnej klub jim tleská a aplauduje stejně jako kapelám, mám z toho hodně dobrej pocit. Když vidíš v zákulisí nervozitu dětí před vystoupením a pak to, jak si užívají úspěch, který po právu sklidí, říkáš si, že ta energie do projektu vložená má smysl.
A podle čeho si vybral kapel O5&Radeček,R48 a Mandrage? M: Radečci jsou v tomhle směru vlastně průkopníky a strašně dlouho pomáhají dětským domovům, projektu Zámeček a dalším projektům. Následně jsem oslovil kapely, které zastupuju a vím, že dokáží do klubu přitáhnout nemalou skupinu lidí.. No a na základě toho, že Rybičky 48 i Mandrage byly okamžitě pro, sestavili jsme zmiňované turné.
Na albu Viva la Revolución (třetí deska kapely Rybičky 48) je tvůj text konkrétně přímo ten úvodní , Viva la Revolución. Jak ten text vznikal? Bylo to na popud těm lidem, co Vám píší na fóra? M: V téhle branži se pohybuju několik let, sleduju jednotlivý koncerty a vstřebávám reakce lidí. Ten text je spíš úsměvným zamyšlením o tom, že člověk by neměl podléhat masovým tendencím. Davový psychózy typu, teď se všichni oblečeme do nějakýho značkovýho undergroundovýho oblečení a během víkendu tak spácháme revoluci jsou na nic. Po návratu domů, putuje stejně revoluce do skříně. Nemám za zlé nikomu žádnou víru v cokoli, pokud je to víra opravdová, ale je strašně povrchní póza stavět se do role víkendového revolucionáře, nebo „vyzvracet“ své komplexy na něčí fórum. Jsem o nějaký ten pátek starší a na tyto věci nahlížím s určitým nadhledem a onen text měl být, snad trošku vtipnou, glosou výše uvedeného.
Poslední otázka. Dokážeš si představit, že bys mohl veškerých svých aktivit nechat a věnoval se na plno pouze rodině? M: Tak já si myslím, že rodina by to uvítala Času mám strašně málo, ale snažím se být s rodinou co nejvíc, Šimon i Kryštof jsou rozhodně to nejcennější co mám. Měl jsem spoustu aktivit už před vstupem do hudebního světa, na půl roku jsem vše odřízl, přečetl komplet knihovnu a Olča, moje manželka, mi řekla, že musím něco dělat, jinak bych se zbláznil. Samozřejmě když je člověk 50 víkendu v roce na koncertech, tak je to mazec. Ale já můžu děkovat Bohu za to, že mi seslal anděla strážnýho. Mám po svým boku už víc než 18 let nejlepší ženskou na světě, která mě v dobrým slova smyslu hlídá, dává mi sílu a má obrovskou dávku tolerance, bez které bych nemohl svoji práci dělat.
A máš někdy v plánu brát s sebou na akce Šimona? (mladší ze dvou Martinových synů) M: Tak já třeba beru s sebou Kryštofa. Vždy když jsem na Sázavafestu, tak na jeden den za mnou přijede. Beru ho i na jiný akce, protože už mu je skoro 13 a určitě ho muzika láká a má v ní ohromný přehled. Takže když to trochu jde, nemám problém ho na akce brát. Šimona ještě nechávám, protože je to čtyřletej klučina a neměl by z toho úplnej požitek. Každopádně letního Cervezafestu, který chystám pro fans Rybiček, Mandrage a L.O.S, se účastní Kryštof i Šimon, protože tenhle mejdan se uskuteční v Křenově, kde mají kluci babičku.
A v budoucnu…(tuto otázku přeruší dáma s růžemi, Martin ji však slušně odbude slovy: „Ne, děkujeme, my tu máme rozhovor“ a tak nám nic nebrání rozhovor dokončit)…. plánuješ syny do tohoto světa zasvětit? M: Záleží na nich. Žádný dikce u nás nevedeme. A když je to bude bavit a budou chtít, já s tím mít problém nebudu.
Touto otázkou se s Martinem loučím a děkuji mu za čas věnovaný pro I-klik. Samozřejmě přeju za celý server hodně osobních i profesních úspěchů.