Autor: Petra Mikulášková
Kytarista velice populární kapely Mandrage, Pepa Bolan si na nás udělal čas a odpověděl nám na pár otázek. Zeptali jsme se jak kapela vychází s kluky z kapely Rybičky 48, jak se těší na turné s Divokým Billem nebo kdo přišel s nápadem hledání ženy s velkým Ž. Vy se můžete podívat, jak to dopadlo!
Bolane, v sobotu jste se zúčastnili předávání cen Anděl, na které jste byli i nominováni v kategorii Skladba roku, ve které jste se umístili na druhém místě, porazila Vás Aneta Langerová, která je bezpochyby silný konkurent. Bylo pro Vás zklamáním, že jste nezískali první místo, nebo si vážite i toho druhého, či samotné nominace? Bolan: Tak vážíme si samozřejmě už nominace jako takové, protože akademie vybírala asi z 50 písní a pro nás je to obrovský úspěch i tak. Ale pokud mám být upřímný, řeknu to asi takhle – píseň Anděl od Xindla X stejně jako naše Hledá se žena byly svým způsobem nejúspěšnější a nejhranější singly minulého roku a staly se určitou generační výpovědí, na kterou se jen tak nezapomene a píseň od Anety jak že se vlastně jmenuje ? Ani nevím jestli jsem jí před tím někdy slyšel. V tomto ohledu samozřejmě cítím určité zklamání, ale akademie tak rozhodla a je třeba jejich rozhodnutí respektovat a mít k němu určitou pokoru.
Ještě bych se u cen zdržela jednou otázkou. Na hudebních cenách Purum-Óčko jste vyhráli kategorii ROCK, ve které jste mimochodem porazili např. Kabáty. K čemuž bych Vám chtěla dodatečně pogratulovat. Po předání ceny, jste se však zachovali neobvykle, a hodily jste ji do publika. Co Vás k tomu vedlo? Bolan: Tak to děkujeme za gratulaci. Tady je třeba upozornit na to, že Óčko má svojí cílovku úplně jinde než je kapela Kabát, takže i když máme z tohoto ocenění obrovskou radost, pak je třeba si přiznat, že kus hovězího v drogerii taky prodáte mnohem hůř, než kartáček na zuby. A co se týče té sošky jako takové, tak my jsme kapela, která si svých fanoušků váží a snažíme si jim dávat vždy něco víc než jen vydat CD a snažit se, aby se prodalo. Bez fanoušků, kteří pro nás hlasovali bychom tu cenu nikdy nezískali, tak nám přišlo hezké, jim tu cenu věnovat. Stejně jsme to udělali i s cenou ze Žebříku, kterou jsme hodili do davu při našem křtu desky v Praze. (fotoreport ZDE)
Váš singl Hledá se žena úspěšně zakotvil na všemožných rádiích a držel velmi úspěšné pozice ve všelijakých hitparádách. Počítali jste s tím, když jste ho vypouštěli do éteru? Bolan: Člověk když skládá nějakou píseň, tak s něčím takovým ani počítat nemůže. Doufal jsem, že píseň nezapadne do šedi rádiového průměru, ale tohle jsem opravdu nečekal. Megahit se prostě nedá napsat, megahit se musí stát sám sebou v prověrce času, náhod a spojením určitého mnohoúhelníku, který zafunguje jako celek. A já nemohu skrývat radost a vzrušení, kterou mi tohle chvástání dělá 🙂 (ha-ha)
Jaké písně jsou Vám osobně z alba „Hledá se žena“ nejbližší? Bolan: Každý máme své osobní favority, ale asi všichni se shodneme na tom, že „Píseň z Marsu“ a „Už mě víckrát neuvidíš“ jsou nám velmi sympatické. Já osobně mám rád i tu „Ženu“ , vždyť je to vymodlená píseň, která nás katapultovala na vyšší level. Myslím si, že každý ambiciozní a invenčně schopný muzikant by chtěl mít zářez, který bude určitým milníkem. Na druhou stranu bych se z té písně nerad pos*al, protože takových milníků by mělo přijít určitě víc, aby kapela nezakrněla na bodě jedné rádiovky.
Několik textů na Vaší desce složil i Víťovo táta, který je sám muzikantem a hraje v kapele i s Matesovo tátou. Počítáte ještě do budoucna s nějakou jeho textovou spoluprácí? Bolan: To nevím, uvidíme. Tyto texty jsou třeba 15 let staré, nám se líbila jejich náplň a přišlo nám škoda, že se nikdy nedostaly na světlo. S takovými texty je vždy třeba udělat nějaké úpravy, ale když se něco zase vyhrabe ze šuplíku a přijde nám to dobré, pak není nutné se tomu bránit.
Pepo, většinu textů jinak převážně skládáš ty, co je pro Tebe inspirací? Bolan: Největší inspirací pro mě vždycky byla moje žena, protože je to takový nezvladatelný živel a je mojí nevyčerpatelnou studnicí pro psaní textů, které se týkají opačného pohlaví. Ostatně při psaní textu Hledá se žena mi její temperament stál opět modelem.
Mates bude letos maturovat. Jak se na to připravuje? Těší se, nebo má panickou hrůzu? 🙂 Hodláte nějak v době maturit omezit koncertování aby se Mates mohl věnovat učení? Bolan: Jelikož se Mates právě věnuje učení, tak musí být tohoto rozhovoru ušetřen, ale já si myslím že to neudělá, protože koncertování omezit nehodláme. Naopak jsme rozjeli velikou koncertní štaci, takže jestli má nebo nemá panickou hrůzu nevím, ale myslím, že pokud ji ještě nemá, tak by ji měl začít v nejbližší době mít, protože na učení asi opravdu moc času nezbývá.
Nedávno jste natočili videoklip na píseň „Už mě víckrát neuvidíš„. Videoklip se natáčel v domácím prostředí v Plzeňském klubu House Of Blues a dali jste možnost, aby se do něj zapojili i fanoušci. Plánujete něco takového udělat třeba i v příštích klipech? Bolan: Vzhledem ke koncertní náplni, která nám zabírá většinu času zatím nic jiného neplánujeme a hlavně si dáváme pozor abychom se nikdy s ničím neopakovali, takže vykrádání sebe sama v ověřené škatulce není nic pro nás ať už se to týká čehokoli.
Jste plzeňáci a proto nemohu vynechat otázku, jestli přece jenom v Plzni hrajete nejraději nebo zda Vám příjde plzeňské publikum o něco jiné, než jinde? Bolan: My jsme hrdí na to že jsme plzeňáci, protože nikdo z nás nikdy nikde jinde nežil a na každém koncertě ať už je kdekoli říkáme – plzeňská kapela Mandrage. Zarazila mě pak na Majálesu reakce nejmenované kapely co hrála hned po nás, která začala svůj set jízlivou hláškou: „My jsme taky z Plzně a je nám to jedno, my to nepotřebujeme křičet do světa jako někdo“. Jelikož ta kapela funguje asi 30 let a za tu dobu asi nejeví žádné známky určitého nadhledu, opravdu si nemyslím že mají i zapotřebí ukazovat světu malost české povahy. Nejen, že se při jejich vystoupení 80% lidí jalo koupit párek, ale hlavně se ukázalo, že na Majáles nepřišli poslouchat zamindrákovaný týpky, kteří se s posledním dechem, když už to holt jinak nejde, snaží být vtipný alespoň pro pár kamarádů. Mě nepřijde nic divného na tom hlásit se ke svému městu, ve kterém člověk žije a má ho rád. Pokud s tím má někdo problém ať mi políbí p*del. Plzeňské publikum bylo a je pro nás vždy jedno z nejlepších a my jsme rádi, že za ta léta co jsme začínali je nám spousta fans věrných a stále nový a nový přibývají.
Pepo, ty jsi ženatý, máš krásného syna a pracuješ. Dá velkou práci skloubit dohromady rodinu, práci a kapelu? Není to občas, až moc hektické? Bolan: Ne je to v pohodě, rodinu jsem viděl naposledy minulý týden a když je budu chtít zase vidět, tak si musím předem domluvit termín. Před týdnem jsem ženě oznámil, že z naší 7 denní dovolené, kterou jsem si v létě plánoval jen pro rodinu, budu muset 3x odjet na nějaký festivaly, takže rozbila pár talířů, vzala si prášek a řekla mi že je ráda, že se kapele daří 🙂 (Ha-ha)
V roce 2008 jste jeli turné s Wanastovkama a letos pojedete šňůru s Divokým Billem, těšíte se? Vidíte v tom turné možnost, jak se ještě více ukázat veřejnosti a dát o sobě vědět? Bolan: Mě se líbí, jak dokážeš položit otázku a zároveň si na ni sama odpovědět. Nevím co ktomu víc dodat. 🙂 (Ha-ha)
Na Vašem CD „Hledá se žena“ se neobjevují kousky jako Mladej, Blbej, Loď…Měli jste nějaký důvod je na CD nezařadit? Osobně si myslím, že třeba taková Loď slaví na koncertech velké ovace….Bolan: Vždycky když máte pocit, že jste složili nějakou pecku, pak je třeba jí nechat chvíli uležet. Když se k ní po čase vrátíte, buď se vám stále líbí nebo zjistíte, že jste udělali s*ačku, která se mrcha jedna tvářila jako kamarád. Píseň „Loď“ máme rádi, ale ve studiu se nepovedla tak, jak bychom si představovali. To je vše.
Momentálně hrajete velmi často s kapelou Rybičky 48, baví Vás společné koncerty, jak berete kluky z R48? Vycházíte s nimi? Bolan: Hele to by chtělo se zeptat spíš prcků, oni jsou s nimi dost kamarádi. Já mám Ryby taky rád a společné koncerty s nimi vždycky fungují, je sranda a všechno šlape jak má, ale přeci jen jsou konkrétně ode mne věkově trochu jinde, takže já osobně jsem generačně blíž ke klukům z Harlej se kterými teď také jedeme pár koncertů.
V rámci letošního turné jste se rozhodli hledat ženu s velkým Ž. Čí to byl nápad? Těšíte se na společný víkend s výherkyní? Nebo respektive má se ona na co těšit 🙂? Bolan: Určitý koncept téhle soutěže jsem měl v hlavě už dlouho, ale přišlo mi to dost komplikované na realizaci. Přišel jsem s tímto nápadem za Martinem (manager) a tomu se to líbilo, tak jsme si k tomu sedli a postupně dopilovali všechny detaily celého turné a ono to skutečně funguje. Díky této soutěži máme možnost fanoušky skutečně zapojit do dění kolem kapely, pár z nich podarovat skutečně zajímavými cenami a jedna výherkyně s námi pojede na koncerty přes celý víkend. Já doufám, že to vyhraje nějaká krasavice inteligentní a Víťa se do ní zamiluje, budou mít děti a pojedou na dovolenou do Jugoslávie 🙂 (Ha-ha). Teď vážně, tahle soutěž by měla být hlavně o srandě a o tom, že se děje i něco víc než jen že Mandrage jedou na turné.
V létě chtěl Váš manažer Martin Cerverza Řehoř pořádat „tábor“, který by byl spojený s festivalem, avšak pořádající obec Křenov to nepovolila. Mrzí Vás to? Pokavaď se nepletu, byla by to pro Vás premiéra a možnost,sblížit se s fanoušky… Bolan: No vidíš, já ani nevím, že to nebude. No pokud je tomu opravdu tak, pak mi to nemrzí, protože vzhledem k mé situaci bych se toho asi nemohl naplno zúčastnit a to by mě vážně mrzelo.
Závěrem bych se chtěla zeptat, co chystá kapela MANDRAGE nového, jestli CD,videoklip,dvd? Bolan: Videoklip nevím, DVD zatím určitě ne a CD určitě ano, ale nejdříve příští rok. Tento rok bude zcela koncertní a kapela Mandrage vymete každou díru. Teda myslim geograficky 🙂 (Ha-ha).
Děkujeme Pepovi za rozhovor a přejeme moc štěstí jak v pracovním, tak v osobním životě!
