Bylo období, kdy jsem měla vůči „hvězdičkám“ a „rychlokvaškám“ z hudebních soutěží trošku předsudky…Málokdy se mi zdály přirození, postrádaly pro mě jakési kouzlo osobnosti.
O tom, jak moc jsem se pletla, mě přesvědčil při rozhovoru na charitativním koncertě v Břeclavi vítěz soutěže X-Factor Jirka Zonyga.
Tak Jirko, dneska charitativní koncert. Hráváš často na těchle akcích?
Tohle je za prázdniny asi tak třetí si myslím..No poslední dobou zdá se mi, že hraju jenom charitativní akce :- ) Ale je to potřeba.
Ať už jsou to děti, důchodci, bezdomovci…Všichni potřebují pomoc. Nikdy nevíme, co koho čeká a obratem jedné noci se může všechno úplně změnit.
Pomoc je nutná a o to víc mě mrzí, že když objíždím ty charitativní akce, tak se toho lidi velmi málo účastní.
Nevím proč…Jestli je v tom našem národě tolik zla, i když to asi ne. Oni prostě radši budou sedět doma a koukat do té bedny.
Tebe to vždycky táhlo k hudbě nebo se to tak nějak vystupňovalo až tou soutěží?
Ty jo, já jsem začal s hudbou někdy ve 13ti letech. To jsem hrával na bicí a někdy v 17ti letech, když bylo potřeba v kapele nějaký vokály nazpívat, tak jsem začal i zpívat a pak už jsem jenom zpíval. Takže moje hudební éra je už asi tak 35ti letá :- )
No…to je docela hodně :- ) Umíš si po tolika letech vůbec představit život bez hudby?
Absolutně ne. To nejde. A je jedno, jestli je člověk muzikant nebo muzikant není, jestli mu to zpívá nebo nezpívá, hraje-nehraje…Hudba je tu pro potěšení a proto se dělá. Proto to tak nějak funguje a tak to být má a tak to být musí.
Co říkáš na současnou českou, respektive spíš česko-slovenskou, hudební scénu.
Já jsem celkem spokojenej s tím, jak to tady se zpěvákama, zpěvačkama a kapelama vypadá. Někteří za to umí pořádně vzít, někteří ne a tak se drží zuby nehty :- ). Hudební scéna jako taková je, že když budeš pátrat a hledat to co chceš, tak si vždycky najdeš to svoje. Spíš mě rozčilujou rádia, kde hrajou pořád dokola třicet nebo čtyřicet písniček.
Teď budu asi pomlouvat ne přímo sebe, ale ty co mě pouští, protože ať zapnu jakýkoliv rádio, jediný co ode mě slyším jsou pořád dokola Husličky, který ještě navíc nejsou ani moje. Tím bych mohl uvést na pravou míru, že jsem mu je samozřejmě neukradl, ale Vlasta Redl mi je tak nějak věnoval. A nejsou to jenom Husličky, zpívám spoustu věcí od Vlasty Redla, dokonce mi teď nějaké i píše. Ale já mám natočených dalších 30 věcí a oni prostě pořád hrajou jen tu jednu. Oni to tak maj, tak to je a nechcou to měnit. Mám pocit, že pokud do toho rádia nepřijedeš ze sto tisícema v kapse, tak ti tam nic jinýho hrát nebudou.
Máš nějakýho zpěváka nebo kapelu z hudební scény, se kterýma by sis chtěl zahrát?
Já mám svoji kapelu a s tou bych chtěl hrát hodně dlouho. Mě se celkem poštěstilo zazpívat si s lidmi z český hudební špičky. Ať už je to Petr Kolář, Bára Basiková, Helena Vondráčková…
Ze zahraničí bych si asi zazpíval rád s kapelou Dream Theater, ale to bych se tam asi tak rozklepal, že bych ze sebe nic nevydal :- ))
Co pro Tebe hudba znamená?
Teď i obživu :- ), ale vždycky znamenala zábavu, vyjádření toho, co chci říct, seberealizování, protože já si píšu jak texty, tak i muziku a nějakým způsobem se tím ventiluju a potřebuju to.
Někdy je období, kdy za týden nebo čtrnáct dní nenapíšu vůbec nic, nejde to a pak si sednu a přijde to a z ničeho nic vymyslím několik textů.
Samozřejmě nejlíp to jde, když něco zažiješ a je o čem psát. Já si neumím jen tak něco vymyslet…Musí to mít nějaký příběh ta písnička.
Co plánuješ dál?
No, máme nějaké koncertní nabídky, jak vánočních koncertů, tak normálních, tak doufám, že z toho něco vyjde. V dnešní době to mají muzikanti takové těžší, no…
Teď jsou divadelní prázdniny a po prázdninách zase muzikály jako Johanka z Arku, Robin Hood, pak ke konci roku taky ještě nějaký muzikál, který by měl být pro děti.
A teď teda, co mě asi tak nejvíc nadchlo, tak pan Michal Horáček mě teď oslovil o spolupráci, takže jsem nazpíval a vlastně i nahrál jednu jeho úplně novou píseň.
Nabídl mi ještě nějaké další věci, ale na některé jsem si ani já sám netroufl, protože jsou to takové ty „šansoniérské“ věci, což je spíš pro herce, i když jedna se mi tam zalíbila, tak se uvidí.
httpv://www.youtube.com/watch?v=xibJFuqOFT8
Co by si vzkázal lidem. Nejenom svým fanouškům, ale celkově lidem, co se týče hudby?
Já mám takové motto životní, že kdo chce, ten hledá způsoby a kdo nechce, ten hledá důvody. Takže aby hledali způsoby, jak na ty koncerty dojít, než aby hledali ty důvody, proč tam nejít.
Přejeme mnoho úspěchů a děkujeme za rozhovor.
