foto: archiv kapely
aktuální složení (8 let): Jan Toužimský-zpěv, Jiří Urban-kytara, Mirek Mach-kytara, Zdeněk Kub-baskytara, Lukáš Doksanský–bicí.
Neuvěřitelných 30 let se hřeje tahle kapela na výsluní tuzemské metalové scény. Na jaro si pro své fanoušky Arakain připravili BEST OF TOUR 2012! Pojďte s námi vzpomínat!
Pánové, slavíte 30 let, kolik vás zůstalo z původní sestavy?
Prapůvodní sestava byla složena kolem jádra zakladatelů Arakainu, což byl zpěvák Aleš Brichta, bubeník Mirek Nedvěd a kytarista Jiří Urban. Posledně jmenovaný je v sestavě jako jediný dodnes. První roky se sestava měnila podle toho, jak se kapela vyvíjela. Někteří členové odcházeli, protože nestačili, někteří se neztotožnili s vyvíjejícím se příklonem k heavy metalu, někteří se dál věnovali více své pracovní profesi. Jejich role byla pro vývoj určitě důležitá, avšak z dnešního globálního pohledu vzhledem k době působení epizodní. Takže určit nějakou původní stabilnější sestavu je velmi diskutabilní. Teprve s příchodem baskytaristy Zdeňka Kuba a kytaristy Mirka Macha v roce 1986 se dá hovořit o pevném jádru Brichta, Urban, Kub, Mach, kolem kterého pak už oscilovali jen bubeníci. Těch se vystřídalo z jednotlivých hráčských postů v kapele nejvíc, ale vždy to mělo kvalitativně stoupající tendenci.
Výrazná změna pak nastala po dvaceti letech fungování kapely s odchodem zpěváka a kmenového textaře Aleše Brichty na sólovou dráhu. Příchod nového zpěváka Petra Koláře a po třech letech pak Jana Toužimského vymezuje jakousi novou éru Arakainu.
Vzpomínáte na svoje začátky?
Je to už tak dávno, že spousta věcí, faktů a příhod zanikla na smetišti dějin! Doba byla politicky i kulturně dosti svízelná a dělat heavy metal v ovzduší perzekucí, prověrek, neustálých kontrol všeho a žádoucí nezávadné socialistické kultury nebylo snadné! Obtížné či maximálně omezené shánění nahrávek ze západu, nedostatek či spíš neexistence kvalitního hráčského vybavení a chybějící informace „jak na to“ nás nutili učit se vše za pochodu. Naše stará zkušebna byla pro nás azylem a druhým domovem, kde jsme trávili hodně času nejen zkoušením, ale i posloucháním toho, co právě kdo nového někde pokoutně sehnal! Takže bych to shrnul do výrazu „pionýrské začátky“ objevování a přicházení na to, jak to dělají naše vzory na západě. První koncerty byly samozřejmě nedokonalé, ať už hráčsky, tak i nástroji a aparaturou, takže pískající, rozladěné a velmi naivní! Postupně jsme se dostávali k hraní na tzv. zábavách, a jak vystoupení přibývalo, upevňovala se naše jistota herní i skladatelská a kapela získávala „svůj výraz“ (my říkáme ksicht!). Ke konci osmdesátých let jsme se stali ryze koncertní kapelou a v roce 1989 pak zcela profesionální. Tedy hudba se stala naším povoláním.
Za těch 30 let jste si prošli ledasčím, předpokládám, že i ponorkou, je to tak? A kdy jste měli největší krizi?
Když vynechám dřívější omezení různými bolševickými zákazy vystupování, tak samozřejmě jako v každém pracovním kolektivu, dochází k různosti názorů nebo pak i lidskému vymezení. Coby už profesionální kapela jsme se snažili tomuto vyhnout či to řešit, protože jsme byli vázáni nejen společným zájmem, ale i smlouvami a velkým počtem koncertů, které samozřejmě nikdo nechtěl rušit. Navíc nás už kapela živila, bylo to naše zaměstnání. Přesto jsme se po dvaceti letech neubránili jednomu velkému problému a tím byl odchod letitého zpěváka, výhradního textaře a zakladatele Aleše Brichty. Tam se dá zřejmě hovořit o největší krizi, kterou musela kapela překonat, když chtěla dál fungovat tak, aby ji fanoušci přijali a nadále podporovali.
Na co jste patřičně pyšní a co byste za éru kapely raději vynechali?
Snad pyšní nejsme nebo tak nikomu nepřipadáme, ale samozřejmě zůstat i po třiceti letech na špici současné heavy-rockové scény je určitě kus práce a tady hrdí snad být můžeme! A nevynechali bychom nic, protože všechno špatné, co se kdy stalo, vždycky vedlo k ještě většímu zápřahu a popohnalo k větší iniciativě. Prostě jsme pak museli máknout!
Jak jste spokojeni s tím, kam se Arakain dostal a jaká je vaše další meta?
Inu, tak nespokojení asi opravdu být nemusíme, i když za ta léta, ale i dnes, by se dalo ještě leccos vylepšovat! Možná trochu zamrzí, že jsme víc nezapracovali na proniknutí na zahraniční trhy, ale víme, že zůstaneme českou kapelou pro české fanoušky, a tak se už nikam necpeme. Mety si neklademe, nýbrž žijeme od sezóny k sezóně a snažíme se stále přicházet s dobrými deskami a koncerty, abychom udrželi zájem fanoušků, protože bez odezvy nemá naše počínání smysl. Do sklepa zpátky nechceme, na to už jsme starý.
Stále zařazujete do playlistu osvědčené hity, nebo vám už lezou krkem a snažíte se fanoušky naučit písně nové?
No tak samozřejmě, že osvědčené hity by měly být nedílnou součástí dobrého playlistu. Některé nám časem vadí, ty na pár let vynecháme, některé ojedinělé pak kupodivu fungují i hráčsky stále. Arakain má naštěstí z čeho vybírat, takže větší problém nám dělá, co do playlistu zařadit než co vyhodit!:-) Pochopitelně nechceme zůstávat u tzv. tradičních a obecně známých hitů, ale s každou deskou vykrystalizují dva tři hity další. To s povděkem kvitují především ti mladší fanoušci, kteří stále dorůstají a vychováváme si tak generace další. Staří by rádi zůstali u éry, s kterou vyrůstali, ale to u kapely, která stále vydává nové desky, není prostě možné. Nechceme se stát kapelou několika notorických hitů bez vývoje. O to je pak sestavování každého dalšího playlistu pro nás těžší! Někdy necháváme hlasovat fanoušky prostřednictvím webu, aby sami pomohli definovat, o co je největší zájem.
Nedávno vám vyšla deska, jak dlouho dáváte do kupy nový materiál? Kdy bude další? Na tento rok se nabízí BESTofka.:)
Deska Homo Sapiens..? vznikala zhruba v průběhu předchozího půlroku. Tentokrát se autorství zúžilo pouze na dva kmenové skladatele kapely Zdeňka Kuba a Jiřího Urbana. Ti se také (až na jednu výjimku) ujali i textů svých písní. O další desce zatím pochopitelně není důvodu přemýšlet, protože je před námi sezóna oslav a připomenutí si oněch dlouhých třiceti let existence. Tady se nabízí maximálně nějaká retrospektivní deska, kterou jistě připravíme. Způsob natočení desky si zatím necháme pro sebe – mělo by to být překvapení!
Na jaro jste v rámci oslav připravili BEST OF TOUR 2012, na co se můžeme těšit?
Tak především se před několika dny doladilo termínové propojení s naší bývalou zpěvačkou a dnešní mnohonásobnou slavicí Lucií Bílou. Ta byla strůjcem a inspirátorem toho, že jsme některé koncerty museli proti původnímu plánu překládat tak, aby mohla zároveň dostát svým vlastním profesním závazkům a zúčastnit se všech našich koncertů turné. Za tohle její zapálení pro společnou věc jsme velmi rádi, protože si vážíme toho, že přes svou hvězdnou kariéru nezapomíná, kde jsou její začátky! Takže si myslíme, že právě Lucka bude tím největším tahákem, protože je každému jasné, že je to stále nejlepší ženský hlas u nás, a to bez rozdílu žánrů! Určitě se neomezíme jen na „její“ typickou Zimní královnu, ale budou i nová překvapení!
video: Arakain & Lucie Bílá_Zimní Královna
httpv://www.youtube.com/watch?v=RefzTl8dktI
Máte v plánu i řadu zajímavých a známých hostů, pojedou s vámi celou šňůru?
Původní záměr opravdu byl ozvláštnit každý z koncertů přítomností hosta nebo více hostů, protože se nedařilo sladit kalendář turné s managementem Lucky Bílé. Ta se musí vejít do neuvěřitelného množství aktivit a stále nebylo možné najít kompromisy tak, aby doprovázela Arakain na všech koncertech! Proto byla volba dalších hostů na místě, aby tam, kde nebude Lucie Bílá, nebyl fanoušek ochuzen o jistý atraktivní bonus! Postupem času se ale pracnou komunikací a obtížným přesouváním koncertů a aktivit všech stran podařilo zajistit, že termíny konečně vyhovují oběma a můžem tak slíbit, že na všech koncertech bude Lucie Bílá jako exkluzívní host, a my jsme rádi, protože jestli někdo k Arakainu nejvíc bytostně patří, pak je to právě Lucie, která byla několik let naší nedílnou součástí! Tím se hodně věcí vyřešilo a nemuseli jsme řešit další termínové kolize v případě dalších hostů. Koncert proto bude postaven především na ose Arakain – Lucie Bílá a každý další eventuální host bude jen bonusem navíc.
Média si vás příliš nevšímají, a přesto jste jedna z nejnavštěvovanějších kapel na koncertech, jaký je recept?
Asi „být stále ve střehu“! Dělat dobré a kvalitně odvedené koncerty, protože fanoušci si to řeknou. Dělat stále dobré desky, aby bylo co hrát nového a bylo stále čím potěšit či překvapit. Přiznáme se, že s postupujícím věkem to je těžší, ale příkladem nám jsou mnohé a daleko starší kapely venku, kterým to jde taky. Doufáme, že nám entuziazmus a inspirace ještě nějaký pátek vydrží.
Co byste poradili mladým kapelám, které chtějí vydržet tak dlouho jako vy?
Uvědomit si, že je to běh na dlouhou trať a jestli jsem ochoten mu obětovat všechno! Nic nepřijde samo a už vůbec ne hned nebo rychle. Asi to mnoho dnešních českých kapel odsoudí, ale myslíme, že v Česku je potřeba zpívat česky! To je důležitý a v záplavě zahraniční hudby přitom opomíjený prvek. Angličtina je nejzpěvnější jazyk, zpěvákům jde nejlíp „do huby“, ale bohužel ještě nejsme tak lingvisticky vzdělaná generace, aby byla angličtina druhým samozřejmým jazykem, jako je tomu v západních i neanglických zemích. Český fanoušek chce textu rozumět a zpívat s kapelou. Dále pak platí výše zmíněné a zodpovězené v předchozím dotazu, protože to jsou nejdůležitější atributy úspěšné kapely!
Jaké máte plány do budoucí padesátky?
Jednou odejít včas a se ctí (hudebně) a dobrým pocitem, že jsme rozdávali radost! ☺
