1,Jak jste začínali, kdy jste začínali, jak jste vznikli?
Na to je úplně jednoduchá odpověď. To si naši fanoušci můžou přečíst na našich internetových stránkách http://bandzone.cz/lunchmeat a v oddělení média je biografie a když si to přečtou tak tam jsem napsal asi takovej 50ti řádkovej článek.
To nejde říct ani ve zkratce. Tam je 14 let naší existence vypsaný na jedný A4. A já jsem to mimochodem psal asi 3 roky : ))
2,A je tam i jak vznikl název?
Hele jak vznikl název, to si necháme až budeme v přímým přenosu na Óčku : )) Zrovna na to jsme se těšili až se nás na tuhle otázku někdo zeptá…
3,A řeknete mi to, když jste se na to tolik těšili?
Hele 14 let jsme seděli ve sklepě….My už máme málo času : ))
My jsme šli prostě na vesnici z hospody a sedli jsme si na lavičku unavení. Seděli jsme na „lontě“ a říkali jsme si: co ta naše kapela. Má cenu v tom pokračovat nebo ne?
A řekli jsme si že jo, ale že to chce vymyslet nějaký název. Nějakej údernej.No nápadů jsme měli spoustu a úplně ten mozek byl zahlcenej těma nápadama.Tam nebyl ani prostor pro tu tvorbu hudební : )
Tak říkám, nějakou blbost vymyslíme. Nějaká pouliční lampa..
Pouliční lampa se ale Zdenálovi nezdálo. Tak jsme to hodili to angličtiny a vzniklo z toho „LONT LIGHT“… „LONT“ je v hantécu jako vesnice. Já jsem zrovna měl hrozný hlad tak jsem k tomu přidal lunchmeat. Takže jsme původně vlastně byli Lont light lunchmeat.
Vlastně se to zkracuje pořád, takže se za chvíli možná budeme jmenovat jenom „ŠMÍT“ : )
Stejně jsme pod tím názvem asi nikdy nikde nehráli : )
A pak jak se nám to rozleželo v hlavě jsme zůstali u LUNCHMEATu.
Zvukaři nám to občas komolí, píšou nám tam Lunch on meat…To je jak MAN ON MOON : ))
Já musím stejně říct, že tahle kapela vždycky balancovala na hraně bytí a nebytí…už od samýho začátku.
U nás v kapele vlastně každej začínal na bicí, všechny to přestalo bavit a potřebovali nějakýho blbce a pak jsem přišel do kapely já, Milan : ))
Za těma bicíma člověk sedí, pak tam usne.
Takže třeba Pinďa tam párkrát usnul, nechal se ukecat na basu, že to je úplně stejný jak na kytaru.( Pinďa zasahuje do rozhovoru : )) Tak jsem si koupil Jolanu, krásnou basu…Budiž jí země lehká…jednou jsem jí zapomněl v šalině. Zjistil jsem, že to je úplně něco jinýho, no ale začalo mě to bavit a v podstatě držím tu kapelu tak nějak pohromadě, kreju jim záda, dělám jim křoví a tak dále : )) Je to nevděčná práce, ale já počítám, že klukům to dojde a že to ocení, pak přijdou a poplácaj mě po ramenou a řeknou: Dobře to děláš : ))
4,Takže teď jste ve složení, ve kterým byste už chtěli zůstat jo?
Nenene, teďkon už je to právě dlouho.
U nás je to o odcházení a přicházení, no : ))
My jsme prostě ty týpci, kteří si svým chováním a přístupem kopou vlastní hrob : ))
Jsou kapely, co rychle vznikli, ale taky strašně rychle zanikli. A my jsme strašně dlouho vznikali a budem taky strašně dlouho zanikat : ))
Ale můžeme o sobě říct, že jsme téměř stálice : )) Stáváme se vlastně nejznámější předkapelou všech neznámejch kapel : ))
A ještě jsme zakladatelé hudebního žánru simple-rock.
5, A jak byste charakterizovali ten žánr „simple rock“?
Takže simple rock…Tři akordy, dva tóny : ) A v těch nových, lepších písničkách možná i čtyři akordy a tři tóny.
My vlastně nemůžeme fungovat jako samostatní hráči, protože ani jeden z nás pořádně nic neumíme : )
Můžeme fungovat jedině společně stylem, že jeden druhýmu kryjeme záda : )
No a když ten jeden z nás něco zahrát neumí, tak se nic neděje , protože ten druhej umí ještě větší ho*no : )
Velký dík klukům za úžasně spontánní rozhovor a přeji hodně štěstí a nápadů.
