Tak tohle je skoro tak dobrý jako koncert, vážení! Od Beowulfa je tohle ta nejlepší podívaná v IMAXu a jediný co tomu lze vytknout, a udělám tak hned na začátku, abych vás pak už jen lákal – podle mě tomu chybí rajc živáku, který jasně že na plátno nepřenesete, ale mohly být trochu drsnější písničky, většinou jsou to balady. A druhá věc, někdy toho peace & love bylo trochu moc.
A teď to, proč bych na to šel znova:
Bono si plave v koncertním opojení, kamera lítá nad ním a kolem něj a vy vidíte i ty nejposlednější kapky potu na jeho tváři, když zpívá Sunday Bloody Sunday.
V ten moment kamera přeletí nad Edge, kterej se nakloní k mikráku a pomůže mu se „Sunday“ aby pak zas hrábnul do strun a to dřevo zahrálo tak, že vám vzrušením proběhne mráz po zádech. Edge vymění během filmu asi šest kytar, a měl jsem fakt na krajíčku, když jsem mohl koukat jak tam kouzlí jeden riff za druhym. A ve 3D je to fakt něco perfektního, za ním třeba kulisa obrovskýho stadionu v Buenos Aires…
Larry Mullen junior je bez debat geniální bubeník, a když si na jednu skladbu dotáhne jen jeden buben a dva činely na menší pódium uprostřed toho davu lidí a jen tak si jede, byla to one man show, „just a man and his drums…“
Adam Clayton válí jako jsem ho ještě nikdy neviděl a v jeden moment ho tam Bono krásně uvede něco ve smyslu „people, the unbelievable skills of Adam Clayton“ nebo něco takovýho, Adam zajde po tom molu až mezi lidi, kameraman zběsile zamává kamerou aby si ho všimnul a Adam pak hraje vlastně pro vás, všechny čtyři struny máte přímo před sebou a ten drajv je neskutečnej.
Na seznamu jsou hitovky jako One, With or Without You, Beautiful Day atp. Škoda, že tam není třeba Elevation, to by lidi rozjelo víc, nebo Discothéque. Ale The Fly je super našláplá, to si chlapi užívaj, když dá Edge kvákátko na kytaru a do ticha spustí… dokonalost.
Enjoy, people, coexista, musíte to vidět.
Bono
