foto: archiv_Kuba Ryba
Cesty na koncerty jsou strašně dlouhé. Někdy to nemusí být ani počtem kilometrů, nýbrž nekončícími intelektuálními debatami, které vede osm testosteronem nabitých a po dívčích úsměvech lačnících techniků, manažerů, zvukařů, řidičů, muzikantů a bubeníků. Většinu z těchto filosofických senzací ukončí buďto hurónské kvičení přestárlého řidiče naší Žluté ponorky na jiného účastníka silničního provozu, který ho zrovna předjel, nenechal předjet, brzo blikal, pozdě blikal, svítil málo, svítil moc či si našel jiný způsob jak ho brutálně nasrat – nebo nějaký dobrák, který cíleně neudrží svůj kruhový svěrač na uzdě a ostatní z posádky Bohémů stihne trest v podobě nehezkého zápachu, který spíš bolí, než smrdí.
Po příjezdu na místo určení se mistři v oboru umění začínají věnovat družení. Jeden si vyměňuje informace o svých nástrojích s jiným, v oboru nejlépe uznávaným, muzikantem, druhý se snaží stát největším světovým pirátem a bláhově se domnívá, že toho docílí pozřením co možná největšího množství kapitána Morgana, třetí přemýšlí o tom, jak vypít co nejvíc piv před koncertem, během koncertu a po koncertě a čtvrtý pobíhá zmateně areálem hnán menším mozečkem v kalhotové oblasti se zipem. Zbytek handlířů, šejtročků a drátovačů povětšinou dělá, že něco dělá…Zřejmě proto, aby nikdo nepoznal, že jsou vlastně zbyteční.
Během koncertu se střídá euforie, únava, radost, nadšení i zklamaní. Když jsou lidi úžasní, tak hraje úžasně kapela, když hraje skvěle kapela, jsou i skvělý lidi. Když se tahle chemie povede, tak to muzikanta energií nabije na další týden dopředu. Někdy se chemický vzorek pokazí a to zase umělci týden vezme.
Po koncertní chvíle se už nesou v duchu bujarých oslav všeho možného i nemožného, podepisování budoucích či bývalých, menších či větších přírodních obalů na sunary pro děti v před batolecím věku, překonávání svých osobních rekordů v pití čehokoli, co alespoň z 30% slibuje opojné stavy a zaručenou zábavu a nebo vyprávění společensky unavených , světem protřelých hudebníků, kteří místním dámám vyprávějí na baru o tom, jak jsou nezadaní nebo nešťastně zadaní a jak jsou vlastně úplně jiní než na pódiu a rádi by tu či onu poznali lépe…Nebo se o to alespoň dnes v noci pokusili.
Když se pak alkoholem dříve posilněný, nyní totálně znehybněný umělec odebere do svého dnešního hotelového domova, tak vykoná potřebu, osprchuje své krásné neplážové tělo a ti lepší zodpovědnější si pastou s příchutí Zelený vyleští zbytky svého zářivého chrupu. Po tomto náročném dni se nemůže člověk divit, že poslední zábavu před odchodem do země snů chce mít umělec nepříliš hlučnou, co nejméně náročnou a časově nastavitelnou. Na scénu přichází malý televizor polské nebo čínské výroby, který sice není velký, ale za to náramně šumí a má jen 4 programy. Mistr následně ulehá a zapíná, svým vnímáním velmi rozostřenou, bedýnku s hýbajícími se obrázky. V nabídce je 106 let starý, německý, proplešatělý, zlatými prsteny ověšený a svou minulost v porno průmyslu skrývající zubící se geront, který chce prodat co možná nejvíc hrnců, nožů nebo leštidel na cokoliv v kuchyni, 657. díl venezuelsko-mexicko-chilské telenovely, kterou jste nikdy neviděl a nyní s tím nehodláte začínat a statický obraz s nápisem „Konec vysílání“ a magickým odpočítáváním do jeho opětovného návratu. Naštěstí je tu ještě poslední program. Vkládáte do něj veškeré naděje, které Vás zase přejdou s nápisem v levém rohu monitoru – TELKA. Na tomto kanále jsou opakovány „zábavné“ pořady televize Nova, které už v době svého vzniku sršely napětím,, profesionalitou moderátorů a neutuchajícím humorem. Co teprve nyní, po 5, 10, 15 letech? Nic ze svého kouzla neztratily. Pokud má hudebník štěstí, může nahonit své, už tak dost velké, ego při sledování pěvecké soutěže na velmi vysoké úrovni v pořadu DOREMI, zjistit, jak je chytrý a všichni ostatní jsou totální idioti v soutěži NEJSLABŠÍ, MÁTE PADÁKA, zasmát se napálencům v zábavné show PTÁKOVINY nebo dojít k tomu, že v době, kdy mu bylo 15 let se všichni oblíkali do teplákovek, nosili ledvinky a nejoblíbenější pánský sestřih byl „na Jágra“ , v akční soutěži z českých měst RYCHLÝ PRACHY.
Následně vypíná a nastává chvilka očekávání, kdy zjistí na svém chytrém telefonu, že Wifi v hotelu je, střídána zklamáním z neznalosti hesla…Dnes tedy youporn.com nebude.
Proč tento grafomanský výlev? Ze dvou prostých důvodů:
1) Pohled do těžkého života umělce
2) Podpoření sdružení MZPKNHP – Z (Muzikanti Za Porno Kanál Na Hotelových Pokojích – Zdarma)
