Bloger, designér a především zakladatel značky, která má dnes už tisíce příznivců po celé naší republice, Filip Urban nám poskytl rozhovor. Prozradil, jaké to bylo při vzniku značky youngprimitive, žádanou, obdivovanou a tradičně vyprodanou na modním veletrhu CODE:MODE.
Jak jsi se dostal ke grafice a k tvé tvorbě?
Asi přirozeným vývojem. Mé výtvarné projevy vrcholily už v lidušce (lidová škola umění), pak jsem to dal celé na dlouhou dobu k ledu, no a díky příchodu internetu, objevu stále dokonalejších grafických editorů a dlouhým dnům na civilní službě se pro mě stal grafický design náplní života.
Stál jsi u zrodu youngprimitive?
Z mého přírozeného virtuálního exibicionismu jsem měl potřebu blogovat o všem, co se kolem mě děje, pastovat svá amatérská dílka, fotky, koláže, hlášky. Informovat kámoše o té nebo oné akci. Klíčový byl rok 2000 resp. 1999. To jsem se základními znalostmi html a Photoshopu vyplodil web ART2000 a pověsil ho na oficiální stránky Psychiatrické léčebny v Kroměříži, kde jsem dělal civilku. Přišlo mi to dost nadčasové, ale jen po první dny roku 2000. Tak jsem hledal nějakou svoji novou identitu, pod kterou se prezentovat. Klíčové bylo objevení fotky modeláře Venci Chládka, která symbolizovala vše, co jsem v tu danou chvíli cítil. Čisté nadšení z věcí, které dělám. Název youngprimitive byl logickým pojmenováním toho, jak jsem se cítil. Byl jsem mladý a dělal jsem vezkrze primitivní věci. No a pak už to šlo tak nějak samo. Na internetu si moje stránky našli ti „správní“ primitivové se kterými mám společný názor na celou řadu věcí a tak se to nabalovalo a vyvíjelo.
V čem je podle tebe youngprimitive originální, jiné než ostatní značky?
Asi tím, že youngprimitive nevznikl jako fashion label. Od začátku to byla komuna lidí, která se potkávala v novém prostředí internetu. Návrhy triček vznikly zase jen z nějaké mé potřeby nosit něco, co někdo jiný nemá, prezentovat na hrudi své názory, zájmy, konfrontovat se s okolím. YP není ničí vymyšlený marketingový projekt s daným budgetem, jasnou kampaní a zacílením. YP je spontánní vývoj blogu, který přerostl do oděvní značky a to mě na tom baví nejvíc.
Potkáváš lidi ve „svém“ oblečení ? Jaké to je?
Hele potkávám. A nikdy nevím, jak se mám chovat. Před pár lety, v dřevních začátcích, když jsem takhle někoho potkal, zajímal jsem se o to, kdo to je, protože bylo dost pravděpodobné, že mě zná a ví o mně vše. Dnes už to nosí i lidé, kteří nejsou zasvěcení. Dostali tričko jako dárek. Baví je ten motiv, ale co je za tím už neřeší. A je to přirozené a normální. Proto, když už už startuju za člověkem v yp oblečku, zaseknu se a řeknu si: „Radši ne, ať mě nemá za blbce co mu to povídám“. Ale baví mě pozorovat typy lidí, kteří to oblečení nosí. Líbí se mi, že každý je svůj a na první pohled „primitiv“
Sleduješ trendy a tvorbu ostatních, tuzemských i světových značek (jak a jakých) ?
Určitě sleduju. Malých značek, které dělají kvalitní a originální oblečení je ve světě spousta. Ta vizuální kultura i kultura oblékání je „na západě“ prostě uplně jinde. Mám celou řadu oblíbených značek od WESC, Supreme Being, Ucon, co se tričkových designů týče tak nepřekonatelní jsou Threadless nebo Design by Humans. Z tuzemských značek mě baví pořád Nugget, moje dvě blonďaté exspolužačky s Lichi příšerkama , Neokoukaný Pattern, Playbag a jejich betelné a skvělé tašky, vtipní Urbanlegend…no určitě jsem na spoustu jmen zapoměl. Už i u nás se dá vybrat.
Je pro tebe důležitý názor ostatních na tvojí tvorbu ?
Tohle řeším neustále. Aktuálně jsem ve fázi, kdy mě názory ostatních asi moc nezajímají. Resp. není špatné si poslechnout názor někoho jiného, ale ptát se davu a zjišťovat, co by chtěli, nebo co je dobré, to je cesta do pekel. To, že nejvíc lidí si myslí, že takhle je to dobré, ještě neznamená, že je to dobré. Už mám za ty roky jistou zkušenost s lidma a kdybych se držel toho, co chtějí, děláme jen tmavá nebo černá trička s nenápadným designem, kterej by tam vlastně ani nemusel být a ve finále by to tričko mohlo být tak do stovky. Takže já razím teorii : Tady jsme něco vymysleli, tady vám to nabízíme a vy to buďto příjmete, nebo v tom budu sám chodit do padesáti, než vynosím celou tu krabici potisklých triček. Ale tak to je riziko podnikání, že.
Co je pro tebe největší inspirací ?
Na tuhle otázku jsem se těšil. Tu mají rádi všichni, kteří něco tvoří a dělají rozhovory. Inspirace je všude, kde se podívám. V běžných věcech, které přes den dělám, až po surfování designerskými blogy. Stačí se jen koukat kolem.
Kdyby jsis měl vybrat jakoukoliv značku a navrhovat pro ni, jaká by to byla?
Jednoznačně YOUNGPRIMITIVE. Nemám ambice navrhovat pro nějakou světoznámou značku. Pravidla jsou tam daná, někdo se k tomu musí vyjadřovat, připomínkovat. Často pak vzniká kompromis, který už vás ani nebaví. U YP se můžu realizovat naprosto svobodně a je to takový můj ostrůvek v moři grafického designu dělaného často pro klienty, kteří „přesně ví co chtějí“ a kdyby mohli, nejradši by si to udělali sami a LÍP!
STÁHNĚTE SI ZDARMA YOUNGPRIMITIVE WALLPAPER OD FILIPA URBANA
